Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2668/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Jana Krupky, zastoupeného Mgr. Davidem Novákem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 320/49, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -109 ze dne 14. května 2013, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. -59 ze dne 1. února 2012 a proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. ze dne 6. prosince 2006, sp. zn. ze dne 27. listopadu 2006, sp. zn. ze dne 26. března 2007, sp. zn. ze dne 13. listopadu 2006 a sp. zn. ze dne 21. prosince 2000 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel s odkazem na porušení , , , a odst. 3 a a odst. 2d (dále jen ""), , a a odst. 2y (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod (dále jen "Úmluva") domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením č. j. -59 ze dne 1. února 2012 zamítl žaloby pro zmatečnost, kterými se stěžovatel domáhal zrušení rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. ze dne 6. prosince 2006, sp. zn. ze dne 27. listopadu 2006, sp. zn. ze dne 26. března 2007, sp. zn. ze dne 13. listopadu 2006 a sp. zn. ze dne 21. prosince 2000, jimiž mu byla uložena povinnost uhradit peněžitá plnění představující dlužné jízdné spolu s přepravní přirážkou a náhradu nákladů řízení, neboť se při pěti přepravních kontrolách neprokázal platným cestovním dokladem, a dále zrušení usnesení téhož soudu, jimiž v uvedených řízeních byl stěžovateli před vydáním citovaných rozsudků ustanoven opatrovník, a uložil stěžovateli zaplatit náklady řízení ve výši 11.520,- Kč. K odvolání stěžovatele proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. -59 ze dne 1. února 2012 Městský soud v Praze usnesením č. j. -109 ze dne 14. května 2013 uvedené napadené usnesení v zamítavém výroku o věci samé potvrdil, v nákladovém výroku změnil tak, že výše nákladů řízení činí 3.120,- Kč, jinak jej též potvrdil a uložil stěžovateli zaplatit náklady odvolacího řízení ve výši 3.120,- Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje nesouhlas s posouzením naplnění zmatečnostního důvodu uvedeného v ust. v jeho věci, resp. s interpretací a aplikací tohoto ustanovení obecnými soudy. Dále stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s tím, že v řízeních před Obvodním soudem pro Prahu 9 mu byli ustanoveni opatrovníci z řad zaměstnanců soudu, čímž stěžovateli měl tento soud znemožnit účast na řízeních a řádně se domoci svých práv.

Ústavní stížnost je v části nepřípustná a v části zjevně neopodstatněná.

Podle ust. usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y]. Postup v soudním řízení včetně interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů je záležitostí obecných soudů.

Podle přesvědčení Ústavního soudu v řízení o stěžovatelových žalobách pro zmatečnost obecné soudy rozhodly ústavní stížností napadenými rozhodnutími v souladu se zákony i principy zakotvenými vě a Úmluvě. Dostatečně zjistily skutkový stav a svá rozhodnutí také logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnily a jejich závěrům, které Ústavní soud považuje za ústavně souladný projev nezávislého soudního rozhodování, nemá Ústavní soud co vytknout.

Tento závěr je pak rozhodující pro posouzení ústavní stížnosti proti pěti v záhlaví uvedeným rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 9. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí totiž splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení lhůty k podání návrhu v délce 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ve znění do dne 31. prosince 2012).

Jelikož se stěžovateli nepodařilo v řízení o jeho žalobách pro zmatečnost prokázat nesprávnost postupu soudu při ustanovení opatrovníka jeho osobě a jednání v řízeních s tímto opatrovníkem a potažmo tedy zpochybnit účinky doručení těchto rozsudků vůči osobě stěžovatele a protože tato rozhodnutí byla opatrovníkům stěžovatele doručena před podáním žalob pro zmatečnost, je zřejmé, že právě podaná ústavní stížnost je ve vztahu k nim podána po šedesátidenní lhůtě stanovené k jejímu podání .

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. a jako z části podanou po lhůtě k jejímu podání a z části zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 11. září 2013

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu