Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2609/13

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Věry Čížkové, zastoupené JUDr. Tomášem Slavíkem, advokátem se sídlem Klatovy, Čs. legií 42/I, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013 č. j. -603, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu vydaného ve věci procesního nástupnictví po zůstavitelce, a to pro zásah do stěžovatelčiných práv zaručených článkem 36 odst. 1 d (dále jen " ") a článkem 95 y.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil Ústavní soud, že Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. 8. 2012 č. j. -537 potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 2. 2013 č. j. -489, jímž bylo rozhodnuto, že v řízení o vrácení daru darovaného stěžovatelce původní žalobkyní Marií Žákovou se na místě původní žalobkyně zemřelé dne 16. 3. 2011 pokračuje s JUDr. Marií Kostrůnkovou a Josefem Žákem.

3. Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 23. 5. 2013 č. j. -603 zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni i Okresního soudu v Klatovech a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení. Vysvětlil, že otázku, kdo je zůstavitelčiným dědicem, lze zkoumat pouze v dědickém řízení; dědické řízení po původní žalobkyni bylo zastaveno pro nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu, aniž v něm bylo zkoumáno dědické právo po zůstavitelce, v důsledku čehož není okruh dědiců znám a je třeba ustanovit neznámým dědicům opatrovníka dle ustanovení a s ním pokračovat v řízení.

4. Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci nebylo možno dospět k jinému závěru, než že ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem je ovládáno zásadou subsidiarity, vyplývající již z ustanovení článku 4 y, podle něhož je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu není splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, případně i řízení, které má být vedeno posléze, vydal-li by takový soud rozhodnutí kasační a věc vrátil nižší soudní instanci. Z principu subsidiarity ústavní stížnosti totiž plyne, že ústavní stížnost lze projednat až poté, co toto (další) stadium řízení bude skončeno.

7. Z ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatelka brojí proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, proti němuž ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu není ústavní stížnost přípustná, protože se nejedná o rozhodnutí konečné a účastníci mohou v dalším řízení dál uplatňovat procesní prostředky k ochraně svých práv, přičemž uvedené závěry se obecně uplatní i v případě, kdy je takovéto rozhodnutí napadeno společně s navazujícími rozhodnutími soudů, u nichž je naopak přípustnost ústavní stížnosti dána (srov. nález

sp. zn.

ze dne 18. 9. 2012, odst. 33, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Soudní ochranu přitom nelze chápat v materiálním pojetí jako právo na stěžovatelce příznivé rozhodnutí, ale výlučně v procesním smyslu, tedy možnost projednání věci soudem při zachování určitých základních zásad (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 12. 2008, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Neukončenost řízení ve stěžovatelčině věci je zřejmá jak z přílohy k ústavní stížnosti, tak z údajů v databázi infoSoud vedené Ministerstvem spravedlnosti (srov. www.justice.cz), z nichž vyplývá, že po vydání napadeného rozhodnutí Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 26. 7. 2013 č. j. -612 vázán právním názorem Nejvyššího soudu ustanovil opatrovníka neznámým dědicům původní žalobkyně a že toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

8. Z výše vyložených důvodů Ústavní soud odmítl podanou ústavní stížnost jako nepřípustnou dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. září 2013

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka