Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1585/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce zpravodaje Jana Filipa a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatelky ARGEMON INVEST s. r. o., IČ 28067592, se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Stejskala 113/2, zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 30a, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. března 2013 č. j. -54 a výroku III usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 2012 č. j. -49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností ze dne 16. 5. 2013, doručenou Ústavnímu soudu dne následujícího, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu porušení svých základních práv podle a d.

2. Shora označeným usnesením Městského soudu v Brně bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě proti Ludmile Blablové na zaplacení 1 022 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení (výrok II) a dále bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce nevrací soudní poplatek ve výši 300 Kč z návrhu na zahájení řízení (výrok III). Posledně uvedený výrok napadla stěžovatelka odvoláním, Krajský soud v Brně napadeným usnesením však rozhodnutí soudu prvního stupně o nevrácení soudního poplatku potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s právním názorem obecných soudů, podle něhož bylo třeba při vrácení poplatku v její věci postupovat podle věty první , o soudních poplatcích, ve znění novely provedené , neboť ustanovení čl. II bodu 1 věty první dopadá jen na vybírání, nikoliv vrácení soudních poplatků; stěžovatelce tudíž zaplacený soudní poplatek ve výši 300 Kč vrátit nelze. Tento svůj nesouhlas stěžovatelka opírá o právní závěry obsažené v nálezu ze dne 18. prosince 2012

sp. zn.

, kde Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti v obdobné věci, přičemž se domnívá, že výklad obecných soudů se dotýká jejího legitimního očekávání, neboť není chráněno její právo, které jí zákon dával v době, kdy podávala žalobu, a v této souvislosti se dovolává nálezu ze dne 6. února 2007

sp. zn.

(N 23/44 SbNU 279; č. 84/2007 Sb.).

III.

Formální předpoklady projednání návrhu

4. Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve které bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a ústavní stížnost je přípustná ( a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Směřuje-li pak ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, považuje ji Ústavní soud zpravidla za zjevně neopodstatněnou, jestliže napadené rozhodnutí není vzhledem ke své povaze, namítaným vadám svým či vadám řízení, které jeho vydání předcházelo, způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatele, tj. kdy ústavní stížnost postrádá ústavněprávní dimenzi. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní dimenzi, může rovněž vyplynout z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku.

6. O takový případ se jedná i v nyní posuzované věci. V podstatě totožnou ústavní stížností téže stěžovatelky se již III. senát Ústavního soudu zabýval, načež ji usnesením ze dne 13. 8. 2013

sp. zn.

odmítl jako zjevně neopodstatněný návrh s tím, že pokud obecné soudy nepřihlédly k již zmíněnému nálezu

sp. zn.

, jde sice o pochybení, nelze mu ale přiznat ústavněprávní rozměr, protože jde o bagatelní věc.

7. Vzhledem k tomu, resp. pro důvody podrobně vyložené ve výše zmíněném usnesení, Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu