Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1913/13

Ústavní soud rozhodl dne 26. srpna 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Pavla Nárožného, právně zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem Pavelčákova 11, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 26. dubna 2013 č. j. -225 a usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 31. ledna 2013 č. j. -189, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. června 2013 a doplněna podáním dne 11. července 2013, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 26. dubna 2013 č. j. -225, jakož i usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 31. ledna 2013 č. j. -189, a to pro porušení čl. , , , , a y, , , a d (dále jen " "), a odst. 2, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 31. ledna 2013 č. j. -189 bylo zastaveno řízení o návrhu zemřelé Mgr. Hany Nárožné, jímž se domáhala zproštění Jaroslavy Svozilové funkce opatrovníka nezvěstných Zdeňky Nárožné a Mgr. Miloslava Nárožného (výrok pod bodem I); ve výroku pod bodem II soud stejný návrh navrhovatele Pavla Nárožného zamítl. O nákladech řízení okresní soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok pod bodem III).

Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 26. dubna 2013 č. j. -225 bylo výše uvedené usnesení okresního soudu v napadených výrocích pod body II a III potvrzeno (výrok pod bodem I). Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).

II.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že soudem ustanovená opatrovnice nezvěstných Zdeňky Nárožné a Mgr. Miloslava Nárožného je opatrovnicí ze zákona vyloučenou pro zcela zjevný rozpor svých zájmů se zájmy jiné osoby blízké. Vzhledem ke konfliktu zájmů zastupované osoby a opatrovnice bylo podle stěžovatele povinností soudů obou stupňů opatrovnici zprostit funkce opatrovníka, neboť ustanovená opatrovnice této funkce zneužívá jednak ke svému obohacení a také k šikaně stěžovatele, neboť podala Okresnímu soudu v Přerově návrh na vyklizení domu opatrovance.

Vadný postup nalézacího soudu shledává stěžovatel dále v nedostatečném poučení poskytnutém soudem stěžovateli, jak doplnit důkazní návrhy na podporu svých skutkových tvrzení. Stěžovatel napadá rovněž hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně. Rozhodnutí okresního soudu bylo pro stěžovatele zcela překvapivým a shledává je i nepřezkoumatelným. Odvolacímu soudu stěžovatel vytýká, že rozhodl, aniž by bylo nařízeno jednání, přičemž odvolací soud ve svém rozhodnutí jen odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.

III.

Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud není součástí všeobecného soudnictví a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností ostatních soudů. Do rozhodovací činnosti těchto soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek a porušení ústavně zaručených práv neshledal.

V souzené věci se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně; stejně tak jako soud prvního stupně, ani odvolací soud neshledal žádné důvody pro zproštění Jaroslavy Svozilové funkce opatrovníka pohřešovaných opatrovanců Zdeňky Nárožné a Mgr. Miloslava Nárožného. Odvolací soud konstatoval, že nebylo zjištěno, že by postupem opatrovnice byly ohroženy či dokonce porušeny zájmy pohřešovaných opatrovanců a dále uvedl, že k osobě opatrovnice nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo zproštění Jaroslavy Svozilové funkce opatrovníka nezvěstných Zdeňky Nárožné a Mgr. Miloslava Nárožného. V podrobnostech odvolací soud odkázal na zevrubné a správné odůvodnění usnesení okresního soudu. Uvedeným závěrům nelze z hlediska ústavnosti nic vytknout.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících soudů došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by mělo za následek porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2013

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu