Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1762/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Milady Jílkové, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem HLADÍK & TAUBER, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. února 2013 č. j. -115, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 3. 6. 2013, doručenou Ústavnímu soudu téhož dne, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdila, že jím bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces, resp. do práva na přístup k soudu ve smyslu d, neboť byla vůči ní nepřiměřeným způsobem uplatněna procesní odpovědnost, což má být v rozporu s požadavkem materiálního právního státu (y).

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a její přílohy zjistil, usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 3. 2012 č. j. -90 bylo zastaveno řízení o stěžovatelčině žalobě na vypořádání společného jmění manželů (výrok I), stěžovatelce bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 46 420 Kč (výrok II). K odvolání obou stran proti výroku II Krajský soud v Brně shora označeným usnesením rozhodl, že se usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku mění tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení 58 610 Kč, a současně rozhodl, že stěžovatelka je žalovanému povinna zaplatit i náklady odvolacího řízení ve výši 968 Kč.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V souzené věci lze za mimořádný opravný prostředek ve smyslu považovat dovolání podle a násl. (k tomu blíže např. usnesení ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka byla o možnosti jeho podání poučena v napadeném usnesení. Také z aktuální judikatury Nejvyššího soudu se podává, že dovoláním lze (samostatně) napadnout i rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení (viz usnesení ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. ), přičemž Ústavní soud nezjistil, že by byl naplněn některý z důvodů nepřípustnosti dovolání podle . Z ústavní stížnosti ani jejích příloh neplyne (viz ), že by stěžovatelka v dané věci dovolání podala, resp. tento mimořádný opravný prostředek "vyčerpala" (tedy dosáhla rozhodnutí o něm), a tudíž lze důvodně vycházet z toho, že podmínka stanovená v splněna nebyla. Stěžovatelka v ústavní stížnosti ani netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné vyvodit naplnění podmínek pro projednání jinak nepřípustné ústavní stížnosti, které jsou stanoveny v .

Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu