Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1973/13

Ústavní soud rozhodl dne 6. srpna 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka věci ústavní stížnosti J.T., zastoupeného Mgr. Jakubem Kratochvílem, advokátem se sídlem Praha, Novomlýnská 3, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 3. 2013 č. j. -43, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Uvedeným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 7. 2012 sp. zn. , který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , neboť nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem.

Stěžovatel uvádí, že k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces mělo dojít tím, že dovolací soud se při rozhodování o dovolání stěžovatele odmítl zabývat obsahem přílohy dovolání, kterou tvořila fotokopie ručně psané písemnosti stěžovatele ze dne 21. 10. 2012. Svůj postup dovolací soud odůvodnil odkazem na skutečnost, že tato část dovolání nebyla podána v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu prostřednictvím obhájce stěžovatele. Podle stěžovatele je zřejmé, že uvedená příloha byla evidentně podána prostřednictvím obhájce, přičemž tato skutečnost vyplývá již z toho, že tvořila přílohu dovolání. Stěžovatel namítá, že dovolací soud svým postupem zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou, v důsledku které bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud především konstatuje - jak již dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje - že není další instancí v systému obecného soudnictví, na niž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených ostatními soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho kompetence je dána pouze v případě, kdyby napadeným rozhodnutím orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod zaručených normami ústavního pořádku.

Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že dovolací soud obsah dovolání stěžovatele posoudil v souladu s ustanovením § 265b trestního řádu. Podle tohoto ustanovení může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Ohledně přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele konstatoval, že k jejímu obsahu nepřihlíží, neboť toto podání nevyhovělo uvedené podmínce stanovené v § 265d odst. 2 trestního řádu. Pokud tedy Nejvyšší soud přiloženou fotokopii písemnosti stěžovatele odmítl, stalo se tak v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu, stanovícím oprávněné osoby k podání dovolání, kterými sice mohou být obvinění, ale pouze prostřednictvím obhájců. Ústavní soud k tomu dodává, že smyslem uvedené zákonné podmínky je záruka kvality a odbornosti při zpracování dovolání, kterou má zajistit osoba odborníka, jehož prostřednictvím je nutné dovolání podat. Tato podmínka v případě přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele nebyla naplněna.

Ústavní soud nezjistil, že by napadeným rozhodnutím nebo postupem jemu předcházejícím bylo zasaženo stěžovatelem namítané právo na spravedlivý proces, vyplývající z y či jiné jeho základní právo nebo svoboda garantované u a Úmluvou.

Za tohoto stavu, kdy příloha k dovolání nebyla podána oprávněnou osobou, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnout jako zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2013

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu