Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 798/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Martina Golky, zastoupeného JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě, Přívozská 10/703, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 27. prosince 2012 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. -219 ze dne 23. února 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na ochranu vlastnictví, resp. legitimního očekávání dle d (dále jen " ") a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na spravedlivý proces dle a násl. y domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě usnesením č. j. -219 ze dne 23. února 2012 zamítl návrh stěžovatele na zastavení usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. -18 ze dne 2. listopadu 2005 nařízené exekuce směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě č. j. -17 ze dne 27. srpna 1999 ve spojení s rozsudkem Krajského obchodního soudu v Ostravě č. j. -39 ze dne 1. prosince 1999 a ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. - 112 ze dne 24. října 2002 (dále jen "směnečný platební rozkaz"). K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. ze dne 27. prosince 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje nesouhlas se směnečným platebním rozkazem a zpochybňuje mimo jiné existenci svého závazku ze směnky, na základě které byl vydán.

Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citovaná rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do jejich rozhodování. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y ČR]. Postup v soudním řízení, a to včetně interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů, je záležitostí obecných soudů.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah nezjistil. Obecné soudy podle zjištění Ústavního soudu rozhodly ústavní stížností napadeným rozhodnutími v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě. Svá rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnily, jejich závěry nelze rozhodně označit za rozporné s principy spravedlnosti a jejich rozhodnutí o zamítnutí návrhu stěžovatele na zastavení exekuce nemá Ústavní soud co vytknout.

Námitky, které stěžovatel předkládá v ústavní stížnosti, by bylo na místě uplatnit v rámci řízení, v němž byl vydán směnečný platební rozkaz, a případně i v na ně navazující ústavní stížnosti (čímž není řečeno nic o jejich případné důvodnosti), avšak v projednávané věci nemohou mít žádnou relevanci, když pro nařízení a provádění exekuce nejsou těmito námitkami dotčené skutečnosti relevantní a nenaplňují ani žádný zákonný důvod pro zastavení exekuce.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 2013

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu