Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1131/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti N. D., t. č. místo pobytu Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, P. O. BOX 115, Opava, zastoupené Mgr. Michaelem Mrůzkem, advokátem se sídlem v Krnově, B. Němcové 1, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 2 2012, č. j. -121, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2012, č. j. -147, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2011, č. j. -75, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2011, č. j. -100, za účasti Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 4. 2013 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a y) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek.

Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení ve znění účinném do dne 31. 12. 2012 lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; je totiž Ústavní soud dle y vázán.

Z vyžádaných spisů Městského soudu v Brně sp. zn. a Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2012, č. j. -147, jakožto poslední rozhodnutí ve věci projednávané pod sp. zn. bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 7. 2012, ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2011, č. j. -100, jakožto poslední rozhodnutí ve věci projednávané pod sp. zn. bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 9. 2011. Tato data doručení napadených usnesení byla tedy rozhodným okamžikem pro počátek běhu 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti, která, jak je zjevné, marně uplynula. Ústavní stížnost, která byla předána k poštovní přepravě dne 2. 4. 2013, byla tedy podána opožděně.

Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že podle přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (část druhá, čl. IV) platí, že začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítl jako návrh opožděný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2013

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj