Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 292/13

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka o ústavní stížnosti P. J., zastoupeného Mgr. Petrem Zápotočným, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Žižkova 280, proti nečinnosti Městského soudu v Praze ve věci zastavení trestního stíhání ve věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a , spojené s návrhem na zrušení Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii č. 1/2013 Sb., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá vyslovení protiústavnosti nečinnosti Městského soudu v Praze ve věci zastavení trestního stíhání ve věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a a uložení Městskému soudu v Praze, aby v předmětných věcech neprodleně jednal a rozhodl o zastavení trestního stíhání. Současně se stěžovatel domáhá zrušení Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii č. 1/2013 Sb. (dále jen "amnestie"), neboť amnestii považuje za rozpornou s ústavním principem rovnosti a právní jistoty plynoucí z ustanovení y.

Dle tvrzení stěžovatele případy, v nichž byl pravomocně odsouzen rozhodnutími Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2005 ve věci sp. zn. a Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2011 ve věci sp. zn. , by při ústavně konfromním výkladu a při splnění dalších podmínek (viz níže) měly spadat pod rámec amnestie, tedy rovněž v případě stěžovatele by měla být aplikována ustanovení čl. 1 i čl. 2 amnestie, a bylo proto povinností Městského soudu v Praze přijmout v prvním případě agraciační rozhodnutí a v druhém případě řízení zastavit. Zároveň, jak bylo již konstatováno, se ovšem stěžovatel domáhá zrušení amnestie z důvodu jím tvrzené protiústavnosti založené rozporem s ustanovením y.

Ústavní stížnost je v části zjevně neopodstatněná a v části podána osobou zjevně neoprávněnou.

Ústavnímu soudu byla u svěřena role orgánu ochrany ústavnosti. V rovině ústavních stížností fyzických a právnických osob směřujících svá podání proti rozhodnutím obecných soudů není proto možno chápat Ústavní soud jakožto nejvyšší instanci obecného soudnictví; Ústavní soud je toliko nadán kasační pravomocí v případě, že v soudním řízení předcházejícím podání ústavní stížnosti došlo k porušení některého základního práva či svobody stěžovatele.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti musí být stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá.

Brojí-li stěžovatel proti nečinnosti městského soudu, postačí připomenout, že tvrzené nečinnosti se městský soud z podstaty věci dopustit nemohl, neboť sám stěžovatel v ústavní stížnosti připouští, že za daného stavu na jeho trestní věci amnestie skutečně nedopadá (stěžovatel výslovně uvádí: "V případě stěžovatele budou v první trestní věci dodatečně splněny podmínky čl. 1 i čl. 2 amnestie teprve tehdy, vyhoví-li mu v budoucnosti Ústavní soud ve věci

sp. zn.

. Vyhoví-li stěžovateli v případě druhé stížnosti Evropský soud pro lidská práva a následně i Ústavní soud, budou podmínky amnestie zpětně splněny také v jeho druhé trestní věci."). Tvrzení stěžovatele, že městský soud je nečinný, je tak zjevně neopodstatněné, neboť v době podání ústavní stížnosti nebyly dány podmínky pro vydání rozhodnutí, jejichž nevydáním měl městský soud dle tvrzení stěžovatele zasáhnout do jeho základních práv v podobě tzv. jiného zásahu ve smyslu ustanovení .

Pouze pro úplnost je tak možno připomenout, že o účasti odsouzeného na amnestii rozhoduje soud z úřední povinnosti, a to u agraciace dle ustanovení § 368 trestního řádu, u abolice dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 11 odst. 2 trestního řádu, přičemž je rozhodováno usnesením (viz § 119 odst. 1 trestního řádu), proti němuž je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek (viz § 368 poslední věta ve spojení s ustanovením § 141 odst. 4 trestního řádu). Rozhodnutí soudu o amnestii je přitom vždy rozhodnutím deklaratorním a nikoli konstitutivním.

Navrhuje-li potom stěžovatel současně zrušení amnestie, je zřejmé, že k takovému návrhu není aktivně legitimován, neboť jím napadená amnestie nemůže být v projednávané věci aplikována v jeho neprospěch (právě naopak), pročež je tento návrh koncipován zjevně jako tzv. actio popularis, tedy jako procesní institut, jenž v řízení o ústavní stížnosti není možno úspěšně použít.

Pouze nad rámec je tak možno odkázat na závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2013 ve věci

sp. zn.

.

Ústavní soud proto návrh z části dle ustanovení a z části dle ustanovení mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2013

Jiří Nykodým

předseda senátu