Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 966/13

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera - ze dne 30. dubna 2013

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti ARROW International CR, a. s., se sídlem v Hradci Králové, Pražská třída 209, zastoupené Mgr. Radkem Buršíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Karolinská 654/2, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2013 č. j. -34, kterým byla odmítnuta stěžovatelčina kasační stížnost pro neodstranění vad tohoto podání ve stanovené lhůtě, za účasti Nejvyššího správního soudu a Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2013 č. j. -34 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

1. V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a v důsledku toho i pro porušení jejího práva vlastnit majetek dle y zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

2. Ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky odmítl s odůvodněním, že neodstranila ve stanovené lhůtě jím vytknuté vady tohoto podání ( ve spojení s ).

3. Oproti tomu stěžovatelka namítá, že kasační stížnost doplnila řádně, včas a v souladu s výzvou Nejvyššího správního soudu.

4. Nejvyšší správní soud ve vyjádření k ústavní stížnosti stěžovatelce přisvědčil; uvedl, že v důsledku administrativního pochybení bylo její podání (spolu s jinými) založeno do soudního spisu sp. zn. , čímž "vznikl dojem", že v dané věci (sp. zn. ) kasační stížnost doplněna nebyla.

II.

5. Vzhledem k tomu, že od ústního jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci, Ústavní soud nenařídil ve věci ústní jednání ( ).

III.

6. Ústavní stížnost je důvodná.

7. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení ].

8. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

9. Kromě zjevného a neodůvodněného vybočení z výkladového nebo aplikačního standardu, jenž je v soudní praxi obecně respektován, a představuje tím nepředvídatelnou libovůli, jde o protiústavnost i tehdy, jestliže procesní postup soudu vybočuje ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení bylo způsobilé se promítnout (stěžovateli negativně) do jeho výsledku. Tak je tomu rovněž v případě zřetelných mechanických pochybení soudu, jimiž jsou kupříkladu nedostatečné seznámení se s obsahem spisu, založení rozhodné y do spisu jiného, omyl při datování jejího příchodu apod. [srov. nález

sp. zn.

ze dne 28. 6. 2007 (N 108/45 SbNU 459)]; proto takový výrok založený "na věcně nesprávných argumentech" nemůže požadavkům spravedlivého procesu dostát.

10. Obdobné se prosazuje i v dané věci, byla-li kasační stížnost odmítnuta proto, že stěžovatelka včas neodstranila její vady, ačkoli ve skutečnosti tak učinila. Okolnost, že kasační stížnost nebyla věcně projednána, vyloučila stěžovatelku z ústavně chráněného přístupu k soudu, a principy spravedlivého procesu zakotveného v y, jehož se dovolávala, vskutku porušeny byly.

11. I ve smyslu shora prezentovaného výkladu zásad (a zejména omezených hranic) ústavněprávního přezkumu je zřejmé, že v dané věci důvod pro zásah Ústavního soudu je dán.

12. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2013 č. j. -34 proto Ústavní soud podle ustanovení zrušil, a tím je výrok vydaného nálezu odůvodněn.