Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 519/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti L. N., zastoupeného JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou Advokátní kanceláře Klára Samková s. r. o., se sídlem v Praze, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. ze dne 17. října 2012 a usnesení Městského soudu v Brně č. j. ze dne 14. března 2012, za účasti 1) Krajského soudu v Brně a 2) Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a 1) J. N. a 2) J. P., jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou telefaxem a k poštovní přepravě dne 6. února 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Z nich byly usnesením soudu prvního stupně zamítnuty jeho návrhy na nařízení výkonu rozhodnutí podle rozsudku Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. ze dne 19. března 2007 ve výroku o úpravě styku uložením pokut vedlejší účastnici řízení 2) (dále jen "matka"), za neuskutečněné styky stěžovatele s vedlejší účastnicí řízení 1) (dále jen "nezletilá") ve dnech 8. srpna, 22. srpna, 7. října, 21. října a 4. listopadu 2011. Usnesením odvolacího soudu bylo k jeho odvolání potvrzeno usnesení soudu prvního stupně. Je přesvědčen, že postupem obecných soudů byla porušena jeho základní práva podle , a 4 a d (dále jen ""), podle a y, a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat ústavní stížností věcně, je vždy povinen přezkoumat, zda jsou k tomu splněny všechny procesní předpoklady. Podle , o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. prosince 2012, bylo možné ústavní stížnost podat v šedesátidenní lhůtě od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. S účinností od 1. ledna 2013 byla tato lhůta , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, změněna tak, že lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Posledně uvedený zákon přitom v čl. IV. odst. 2 stanoví, že "začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona". V návaznosti na to plénum Ústavního soudu sdělilo (bod 4 sdělení č. 469/2012 Sb.), že lhůta k podání ústavní stížnosti bude uplatňována v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV. části druhé

3. Pro úplnost je možné uvést, že s ohledem na ostatní přechodná ustanovení obsažená v zákoně č. (čl. II. a čl. VI.) bylo úmyslem zákonodárce určit přechodná ustanovení pro lhůty, které začaly plynout před nabytím účinnosti tohoto zákona (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 15. ledna 2013).

4. Stěžovatel sám v ústavní stížnosti tvrdí, že mu bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu doručeno dne 6. prosince 2012. Ústavní soud přitom ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. zjistil, že skutečně bylo toho dne rozhodnutí odvolacího soudu doručeno zástupci stěžovatele. S ohledem na to začala stěžovateli lhůta k podání ústavní stížnosti plynout podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2012, a proto marně uplynula v pondělí dne 4. února 2013.

5. Ústavní soud tedy ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl coby podanou po lhůtě stanovené zákonem pro její podání, podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2013

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj