Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 932/13

Ústavní soud rozhodl dne 2. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Marka Švajnera, zastoupeného Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. prosince 2012 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Okresního soudu Plzeň-město. Tamnímu soudu vytkl, že pokud došlo předmětným rozhodnutím dle § 23 odst. 3 trestního řádu za použití § 20 odst. 1 trestního řádu ke spojení v něm označených trestních věcí ke společnému projednání a rozhodnutí, bude tím značně zkomplikována důkazní situace a dojde ke krácení práv obhajoby, když spoluobviněný v jedné z trestních věcí (sp. zn. ) má současně postavení svědka v druhé z nich a totéž se týká i druhé spojené věci (původně vedené pod sp. zn. ). Pro tyto argumentačně blíže rozvedené výhrady se stěžovatel cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených právech zakotvených v , 2, , 3 a , 4 d a domáhá se, aby Ústavní soud napadené usnesení obecného soudu nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , odst. 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že mezi požadavky, jež vyplývají z článku 38 odst. 1 d, patří předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, čímž je vyloučen výběr soudců a soudů "ad hoc" (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

). Z pohledu práva na spravedlivý proces v naznačené souvislosti vyplývá ten důsledek, že aplikace konkrétních zákonných ustanovení (§ 20 odst. 1, § 23 odst. 3 trestního řádu), zakládajících možnost soudu spojit dosud samostatně vedené věci, nesmí vykračovat z rámce práva na zákonného soudce a vykazovat prvky svévole. Tuto v rozhodování obecného soudu, v němž došlo ke spojení věcí vedených pod sp. zn. a sp. zn. , v nichž obou je stěžovatel obžalovaným, Ústavní soud jakkoli neshledal a stěžovatel ji ani nenamítá. Stěžovatelem předpokládané (případné) komplikace, spjaté s jím popsanou situací, jsou namítány (dosud) v hypotetické rovině, když bude na soudu a jeho primárním posouzení, jak se s touto procesní situací náležitě a ústavně souladným způsobem vypořádá.

Vycházeje z uvedeného, posoudil Ústavní soud návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jej odmítl [ , odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu