Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1020/13

Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Martina Kociána, zastoupeného Mgr. Dušanem Minaříkem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem Brno, Slovákova 351/2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2012 č. j. -222, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výroku rozsudku, jímž Krajský soud v Brně změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech řízení odvolacího. Uvedl, že žaloba, směřující proti němu, byla zcela neúspěšná, a proto byl žalobce zavázán zaplatit mu náklady řízení. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, odvolací soud ve věci samé rozhodnutí potvrdil, o nákladech řízení však výrok změnil tak, že žádnému z účastníků se právo na jejich náhradu nepřiznává, stejně pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyslovil přesvědčení, že odvolací soud neměl ve věci nákladů řízení aplikovat ustanovení § 150 obč. soudního řádu, když základní zásadou pro rozhodování o nich je zásada úspěchu v řízení, poukázal na judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k rozhodování o nákladech řízení, které nesmí být libovolné - proto se napadenými výroky cítí dotčen v právech zakotvených v d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně na základě odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně výroku o nákladech řízení, a přestože ve věci samé rozhodnutí potvrdil, výrok o nákladech řízení, jímž byl žalobce zavázán k jejich úhradě žalovanému, opodstatněně změnil tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal. Okolnosti pro jejich nepřiznání stěžovateli, který se v řízení o žalobě, směřující proti němu, obhájil, vyčerpávajícím způsobem v odůvodnění rozhodnutí vyložil tak, že jeho rozhodnutí nelze považovat za libovolné či nahodilé, nýbrž za rozhodnutí, opírající se o zjištěné důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalovanému soud výjimečně nemusel náhradu nákladů řízení přiznat (§ 150 obč. soudního řádu). Na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2013

Ivana Janů v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu