Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3865/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ilony Mudrové, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem, AK se sídlem v Praze 10 - Vinohrady, Korunní 2569/8, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 6. 2012 -84, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem doručeným elektronicky dne 9. 10. 2012 a vícekrát doplňovaným se Ilona Mudrová (dále jen "žalovaná" případně "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen "nalézací soud") vydané v řízení o zaplacení peněžní částky s přísl. z titulu bezdůvodného obohacení.

II.

Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu nalézacího soudu sp. zn. vyplývají následující skutečnosti.

Dne 20. 6. 2012 nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve stanovené lhůtě částku 7 353 Kč s přísl. (výrok I.) a náklady řízení ve výši 12 900 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.).

III.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že si je plně vědoma skutečnosti, že Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, a nepřísluší mu proto zabývat se primárně správností hodnocení provedených důkazů, pokud ovšem soud neporušil "ústavně zaručené zásady"; k tomu právě v jejím případě došlo, a to porušením , d (dále jen " ") a a y (dále jen " ").

IV.

K ústavní stížnosti obsáhle se vyjádřil nalézací soud; pro důvody ve vyjádření uvedené navrhl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout nebo jako nedůvodnou zamítnout, neboť "nebyla porušena žádná ústavně zaručená základní práva a svobody žalované." V replice k tomuto vyjádření setrvala stěžovatelka na svém návrhu, neboť dle jí "[u]vedené skutečnosti poukazují na to, že rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 nemá oporu v platném právu, přičemž v této souvislosti došlo ke zcela nepochybnému porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, paní Ilony Mudrové."

V.

Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou z následujících důvodů.

Podstatu ústavní stížnosti Ústavní soud spatřuje především v tvrzení stěžovatelky o porušení základního práva na spravedlivý proces zaručeného v hlavě páté y nesprávným právním posouzením její věci nalézacím soudem.

K tomu nezbývá než připomenout, že výklad a aplikace zákona přísluší v prvé řadě obecným soudům; nebyl-li jejich výklad svévolný, nemůže jej Ústavní soud nahradit svým. Ústavní soud tedy není povolán přezkoumávat, zda obecné soudy z provedených důkazů vyvodily správná či nesprávná skutková zjištění a následně i správnost z nich vyvozených právních závěrů - s výjimkou případů, což ale projednávaná věc není, kdy dospěje k závěru, že takové omyly mohly porušit ústavně zaručená práva či svobody [srov. např. nález ze dne 29. 5. 1997

sp. zn.

(N 66/8 SbNU 149); nález ze dne 29. 8. 2006

sp. zn.

(N 154/42 SbNU 257)].

Ústavní soud v projednávaném případě konstatuje, že ve věci stěžovatelky bylo rozhodnuto náležitě odůvodněným soudním rozhodnutím. Z hlediska požadavků spravedlivého procesu zakotvených v hlavě páté y měl proces vedený před nalézacím soudem kontradiktorní charakter a zajišťoval rovnost zbraní mezi stranami, což zahrnovalo možnost každé strany seznámit se s připomínkami nebo důkazy předloženými protistranou a vyjádřit se k nim. Ústavní soud je toho názoru, že v projednávaném případě stranám sporu byly v řádně vedeném a spravedlivém řízení dány veškeré možnosti k uplatnění jejich práv. Závěry nalézacího soudu nevykazují vad, pročež Ústavní soud na obsah jeho rozsudku může odkázat. Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, s nímž by mohla být stěžovatelka spokojena.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 25. března 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu