Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 278/13

Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stížnosti Evy Porschové, zastoupené Mgr. Martou Hrubešovou, advokátkou se sídlem Varnsdorf, Na Příkopech 1228, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci sp. zn. ze dne 12. října 2012 a usnesení Okresního soudu v České Lípě sp. zn. ze dne 25. května 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základních práv zaručovaných a d, jakož i porušení y ČR, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jimiž nebylo vyhověno jejímu návrhu na stanovení povinnosti jejímu bývalému manželovi "vyjmout ze svého účtu finanční prostředky ve výši 1 440 141,- Kč a umožnit jejich užívání..." stěžovatelkou po dobu 7 let maximálně do doby vypořádání SJM. V důvodech své ústavní stížnosti pak v podstatě obdobně jako v odvolání proti odmítavému prvostupňovému rozhodnutí stěžovatelka obecným soudům vytýká, že nepostupovaly analogicky podle ustanovení a zákona o rodině s tím, že nenavrhovala předběžné opatření jak její podání soud I. stupně nesprávně interpretoval, nýbrž klasickou úpravu užívání společné věci. Z těchto v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů navrhla zrušení obou napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl, neboť zejména soud odvolací v odůvodnění svého rozhodnutí, poté, co dal za pravdu soudu I. stupně, který návrh stěžovatelky podle jeho obsahu posoudil jako návrh na vydání předběžného opatření a odmítl jej proto, že stěžovatelka nesložila na účet soudu stanovenou jistotu, opodstatněně - a stavu, kdy probíhá soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů - poukázal na to, že návrh stěžovatelky se týká prostředků, které jsou součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů, a který obsahově znamená požadavek stěžovatelky na zaplacení finanční částky, což je za řízení o vypořádání SJM pojmově vyloučeno, neboť je třeba společné jmění vypořádat jako celek a nelze proto návrh stěžovatelky posuzovat jako samostatný návrh. Odvolací soud tak v podstatě reagoval na námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem, a proto lze na jeho zdůvodnění odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky tak Ústavní soud nezjistil, a proto byla její stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu