Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
78438.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 2316/11
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci navrhovatele RNDr. Jiřího Svobody CSc. DSc., právně zastoupeného advokátem JUDr. Aloisem Deutschem, Smetanova 17, Brno, proti zákonu č. 180/2005 Sb. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 402/2010 a zákona č. 165/2012 Sb. , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I.
Ústavnímu soudu byl dne 5. 8. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), kterým se stěžovatel domáhal zrušení zákona č. 180/2005 Sb. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 402/2010 . Dne 19. 6. 2012 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti, kterým stěžovatel rozšířil petit a domáhal se též zrušení zákona č. 165/2012 Sb. , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Dle náhledu stěžovatele dochází aplikací výše citovaných zákonů k jinému zásahu orgánů veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), pro návrh na zrušení zákonného ustanovení.
Ústavní soud v prvé řadě konstatuje, že jeho hlavním úkolem ve smyslu ustanovení čl. 83 Ústav y ČR je ochrana ústavnosti. Jako každý jiný státní orgán se ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústav y, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d). I pro Ústavní soud to mimo jiné znamená, že musí respektovat své kompetence vymezené především v ustanovení čl. 87 odst. 1 Ústav y ČR, které jsou dále konkretizovány zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, a nemůže je překračovat.
Podle ustanovení § 64 zákona o Ústavním soudu jsou oprávněni podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení jen osoby v tomto ustanovení uvedené. Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu je oprávněn podat návrh na zrušení zákona také ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 74 zákona.
Ústavní stížnost podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení § 74 citovaného zákona může fyzická nebo právnická osoba spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Fyzická nebo právnická osoba je tedy podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. e) ve spojení s ustanovením § 74 zákona o Ústavním soudu oprávněna podat návrh na zrušení právního předpisu pouze společně s ústavní stížností. Nutnou podmínkou takového návrhu je i to, že uplatněním napadeného předpisu nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Je tedy vyloučeno, aby fyzická nebo právnická osoba napadla přímo pouze právní předpis, tzv. normativní právní akt. To je dáno i tím, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu může protiústavní zásah do základních práv a svobod fyzické nebo právnické osoby ve smyslu ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu představovat pouze individuální právní akt a nikoliv právní akt normativní (srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky
sp. zn. III. ÚS 246/96
: "Podáním označeným formálně jako "ústavní stížnost" nelze navrhovat zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení. Ústavní stížnost, se kterou zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu spojuje právo podat návrh na zrušení právního předpisu, je právním úkonem, který musí splňovat podmínky stanovené § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu " - judikáty Ústavního soudu jsou dostupné v internetové databázi NALUS http://nalus.usoud.cz).
V projednávané věci se stěžovatel obrátil na Ústavní soud přímo s návrhem na zrušení výše uvedených zákonů, aniž by byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) a v ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu .
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než projednávaný návrh na zrušení ustanovení zákona - aniž posuzoval splnění dalších náležitostí podání - podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu