Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 112/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti F. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve vazební věznici, zastoupeného Mgr. Miroslavem Klusáčkem, advokátem, AK se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, proti pokynu Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2012 č. j. -4095 k dodání do výkonu trestu odnětí svobody a příkazu téhož soudu ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4096 k dodání do výkonu trestu odnětí svobody takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem podaným osobně dne 9. 1. 2013 se F. B. (dále jen "odsouzený" případně "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem konstatoval, že v záhlaví uvedenými opatřeními obecných soudů byla porušena základní práva a svobody zakotvené v a 2 d (dále jen " ") a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a tato opatření vydaná v trestní věci Krajského soudu v Brně (dále jen "nalézací soud") sp. zn. zrušil.

II.

Z ústavní stížnosti a napadených opatření vyplývají následující skutečnosti.

Dopisem ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4095 vyšší soudní úřednice Krajského soudu v Brně požádala Městské ředitelství Policie ČR Brno o doručení přiloženého příkazu ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4096 k dodání odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody a vrácení odsouzeným podepsané doručenky.

Příkazem ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4096 vyšší soudní úřednice Krajského soudu v Brně požádala Městské ředitelství Policie ČR v Brně o dodání odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody v trvání 9 roků a 6 měsíců do "Věznice" a o doručení připojeného příkazu odsouzenému.

Odsouzený byl následně policejním orgánem omezen na osobní svobodě dne 10. 12. 2012 a dodán do výkonu trestu odnětí svobody do vazební věznice.

Trest odnětí svobody v trvání 9 roků a 6 měsíců byl odsouzenému uložen rozsudkem nalézacího soudu dne 15. 3. 2012 sp. zn. ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 9. 2012 sp. zn. .

III.

V ústavní stížnosti stěžovatel poukázal na ustanovení tr. řádu a tvrdil, že nalézací soud jej k nástupu trestu rozporu s ustanovením tr. řádu nevyzval a tudíž mu ani nestanovil lhůtu k nástupu, čímž ho nezákonným způsobem zbavil svobody a porušil a 2 y a písm. a) a b) Úmluvy; po celou dobu trestního řízení řádně přebíral jemu soudem adresované zásilky, a tudíž k postupu dle tr. řádu nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady.

IV.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná z následujících důvodů.

Ústavní soud především konstatuje, že stěžovatelem napadenou písemnost nalézacího soudu ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4095 a jím v petitu označenou jako "pokyn k dodání stěžovatele do výkonu trestu odnětí svobody" považuje za průvodní dopis k připojenému příkazu téhož soudu ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4096 k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, a tudíž za písemnost neschopnou jakéhokoliv zásahu do některého ze základních práv stěžovatele.

Ústavní stížností napadený příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody ze dne 15. 11. 2012 č. j. -4096 je dle názoru Ústavního soudu "opatřením směřujícím k výkonu trestu" ve smyslu § 94 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku (srov. např. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2011 Tpjn 301/2011, dostupné též v ASPI pod JUD213035CZ), které je samo o sobě zcela neschopné jakéhokoliv zásahu do základního práva stěžovatele na osobní svobodu, a nemůže být ani považováno za jakékoliv "pravomocné rozhodnutí", "opatření" nebo "jiný zásah orgánu veřejné moci" [k pojmu "jiný zásah orgánu veřejné moci" srov. např. nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243)] ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zejména proto, že není "rozhodnutím o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění" proti stěžovateli ve smyslu Úmluvy, resp. rozhodnutím o "zbavení svobody" ve smyslu y; takovými (posledně zmíněnými) rozhodnutími jsou však výše již zmíněný rozsudek nalézacího soudu ze dne 15. 3. 2012 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 9. 2012, jimiž byl stěžovateli mj. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

Z judikatury Ústavního soudu lze poukázat např. na usnesení ze dne 1. 11. 2007

sp. zn.

, dle něhož "Nelze souhlasit s názorem, že pokud vyšší soudní úředník vydá ve smyslu § 321 odst. 3 trestního řádu příkaz k dodání odsouzeného do výkonu trestu, tím nepřípustně zasahuje do svobody jednotlivce. V souladu s y a y je to totiž soud, kdo meritorním rozsudkem na základě podané obžaloby a provedeného řízení rozhodne o tom, že bude osobní svoboda jednotlivce omezena.", a usnesení ze dne 14. 6. 2012

sp. zn.

(obě usnesení dostupná na http://nalus.usoud.cz), dle něhož "I kdyby snad ve stěžovatelově případě nebyly podmínky pro nevydání předchozí výzvy k dobrovolnému nástupu výkonu trestu, tak by sama tato skutečnost nemohla relevantně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, které již byly legitimně omezeny odsuzujícím rozsudkem."

Z uvedených důvodů tvrzení o porušení základního práva na osobní svobodu zaručeného článkem 8 odst. 1 a 2 y, resp. Úmluvy, Ústavní soud shledal zjevně neopodstatněným. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že ze stěžovatelem předložených kopií inkriminovaného příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody a průvodního dopisu skutečně neplyne, zda a případně z jakého důvodu stěžovatel nebyl vyzýván k nástupu trestu podle tr. řádu, a tudíž proč bylo aplikováno bez dalšího přímo ustanovení v tr. řádu.

S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu