Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 494/13

Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Pavla Rychetského a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti JUDr. Přemysla Krause, insolvenčního správce dlužníka Vitamína, družstvo ovocnářů, IČ: 47048247 se sídlem Seifertovy sady 38, Kutná Hora, zastoupeného Mgr. Pavlem Ubrem, advokátem se sídlem Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1, proti části výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2012 č. j. -97, jíž bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatel ústavní stížností napadá část výroku usnesení odvolacího soudu, jíž tento soud po zastavení odvolacího řízení stěžovateli (v dřívějším řízení v procesním postavení žalobce) uložil povinnost zaplatit žalované Jitce Siváčkové na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 35 040,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího právního zástupce.

Jak vyplývá z odůvodnění ústavní stížnosti, důvodem nesouhlasu stěžovatele s výrokem o nákladech odvolacího řízení je výše náhrady nákladů řízení, přiznané odvolacím soudem vedlejší účastnici řízení. Tento soudní výrok stěžovatel označuje za porušení svého práva na spravedlivý proces ( d).

Z napadeného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2012 č. j. -97 se zjišťuje, že Okresní soud v Kutné Hoře zamítl žalobu stěžovatele, kterou se po vedlejší účastnici řízení domáhal zaplacení částky 1 000 000,- Kč jako náhrady škody a částky 100 000,- Kč z titulu nemajetkové újmy. Stěžovateli byla uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici na náhradu nákladů řízení 72 000,- Kč.

Stěžovatel se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolal, poté však vzal své odvolání zpět a odvolací soud odvolací řízení zastavil, přičemž odvolací soud rozhodl o náhradě odvolacího řízení podle ustanovení věty prvé za použití ustanovení

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje Ústavní soud nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo, že bylo v tomto rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další).

Pod aspektem tohoto přístupu Ústavní soud konstatuje, že z pohledu rámce argumentačního prostoru vymezeného ustanovením a judikaturou Ústavního soudu (např. nálezy

sp. zn.

,

) napadené usnesení Krajského soudu v Praze obstojí; není výrazem svévole a lze je tudíž považovat za projev ústavně souladného nezávislého soudního rozhodování ( , y ČR).

Ze všech výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu