Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3799/12

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Kamila Hály, zastoupeného JUDr. Františkem Šístkem, advokátem se sídlem Praha 10, Sportovní 826/8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2012 č. j. -18 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým Městský soud v Praze zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 31. 8. 2012 sp. zn. , kterým byl stěžovatel vzat do vazby podle § 68 odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.") z důvodu podle tr. ř. Stěžovatel je (spolu s dalším obviněným) stíhán pro trestný čin zpronevěry podle a 5 .

Stěžovatel uvádí, že napadené usnesení není náležitě odůvodněno, má obecný obsah, aniž by v něm bylo přihlédnuto ke konkrétním okolnostem případu. Tvrdí dále, že napadené usnesení je nesprávné, neboť se opírá o usnesení o zahájení trestního stíhání, které neobsahuje podstatné náležitosti a je nezákonné. Podle stěžovatele je trestní stíhání proti němu vedeno od počátku nezákonným způsobem, neboť mu nebylo sděleno obvinění. Popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání je v rozporu s trestním řádem. Stěžovatel má za to, že je nezákonným způsobem držen ve vazbě, přičemž je takto omezován pouze s odkazem na koluzní důvod vazby jako na jediný vazební důvod.

Pro uvedené se cítí stěžovatel dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, plynoucích z , 2 a 5 d (dále jen " "). Proto se domáhá, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí nálezem zrušil a rozhodl o jeho propuštění na svobodu.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti není zpravidla oprávněn zasahovat do rozhodování obecných soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y (dále jen " ")], k čemuž, jak plyne z dnes již ustálené judikatury, dojde v případě vazebních rozhodnutí zejména tehdy, není-li rozhodnutí o vazbě podloženo zákonným důvodem ( a násl. y) buď vůbec, nebo jestliže tvrzené a nedostatečně zjištěné důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního pořádku České republiky (srov. např. nálezy

sp. zn.

,

,

,

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Tak tomu v posuzované vazební věci stěžovatele není. Ústavní soud konstatuje, že argumentace Obvodního soudu pro Prahu 9 obsažená v odůvodnění usnesení o vzetí do vazby z tohoto pohledu obstojí, resp. pro výrok soudu zakládá ústavně akceptovatelné důvody (§ 134 odst. 2 tr. ř.). Pokud se s ní Městský soud v Praze ztotožnil, potud je současně dle názoru Ústavního soudu (v nezbytném rozsahu) i dostatečnou obsahovou reakcí na námitky, jež jsou formulovány ve stížnosti do rozhodnutí soudu prvního stupně.

Ve smyslu stabilizované rozhodovací praxe Ústavního soudu k naplnění zákonného důvodu vzetí do vazby, a tím i k ústavněprávně udržitelnému jejímu odůvodnění, může v závislosti na individuálních okolnostech konkrétního případu postačovat i určitá objektivní konstelace, která zahrnuje nejen osobu pachatele, ale i všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, včetně stadia vyšetřování (srov. např. nálezy

sp. zn.

,

,

,

či usnesení

sp. zn.

). V intencích tohoto názoru racionálně logická myšlenková konstrukce obecných soudů [opřená o § 67 písm. b) tr. ř.] nevykračuje z argumentačního pole daného rámcem takto požadované objektivní konstelace. Obecné soudy obou stupňů ve svých rozhodnutích zdůraznily především skutečnost, že k řádnému objasnění věci bude nezbytné vyslechnout celou řadu svědků, kdy v dané věci je namístě obava, že obvinění budou na tyto svědky působit, aby vypovídali v jejich prospěch či jiným způsobem mařit průběh vyšetřování. Odůvodnění Městského soudu v Praze je doplněno i dalšími argumenty (viz str. 4 napadeného usnesení), a lze je považovat za výraz ústavně souladného nezávislého soudního rozhodování ve smyslu y.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2013

Ivana Janů, v.r.

předsedkyně senátu