Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1594/11

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Martiny Šebestové, zastoupené Mgr. Janem Svobodníkem, advokátem, se sídlem Sadová 2650/20, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. února 2011, č. j. -237, a proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. července 2010, č. j. -207, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Frýdku-Místku, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti, stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví tohoto usnesení označená rozhodnutí obecných soudů pro rozpor s jejími základními právy plynoucími z , odst. 4d.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil Ústavní soud, že Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 30. července 2010, č. j. -207 zbavil stěžovatelku (matku) rodičovské zodpovědnosti a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 2. 2011, č. j. -237, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( , o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (, věta za středníkem, , ve znění účinném do 31. 12. 2012, ).

Podle ustanovení , věty druhé, , platí, že domáhá-li se stěžovatel ochrany svého práva také jinak než procesním prostředkem podle , je povinen o tom Ústavní soud bez odkladu vyrozumět. Podle ustanovení musí návrh obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností. Jimi je třeba zásadně rozumět i skutečnosti, které se váží k otázce přípustnosti a včasnosti ústavní stížnosti. Pokud stěžovatel nesplní svou povinnost tvrzení, nese riziko, že ke skutečnostem, o nichž se Ústavní soud pro pasivitu stěžovatele nedozvěděl, nebude přihlédnuto. Nelze ani vyloučit, že nesplnění informační povinnosti může naplnit skutkovou podstatu hrubého ztěžování postupu řízení, za což by mohla být stěžovateli uložena pořádková pokuta ( ).

Při neúspěšném pokusu o vyžádání spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. zjistil Ústavní soud, že ve věci bylo stěžovatelkou souběžně podáno dovolání. O této skutečnosti však stěžovatelka (prostřednictvím advokáta) Ústavní soud nijak nezpravila, a žádným procesním návrhem nereagovala ani skutečnost, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. , byla obě napadená rozhodnutí obecných soudů zrušena a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Protože napadená rozhodnutí byla v průběhu řízení před Ústavním soudem zrušena Nejvyšším soudem a nejsou proto rozhodnutími konečnými, vůči nimž jedině by mohla ústavní stížnost směřovat, je předložená ústavní stížnost návrhem nepřípustným.

S přihlédnutím k vylíčené situaci stěžovatelky a k mimořádným skutkovým okolnostem případu (obsah napadených rozhodnutí a postup obecných soudů jejich vydání předcházející), které, pokud by byly věcně přezkoumány, mohly eventuálně zavdat příčinu ke konstatování důvodnosti ústavní stížnosti s příslušnými kasačními důsledky, nevyvodil Ústavní soud z opomenutí splnit povinnost plynoucí z a , věty druhé, , žádné důsledky.

Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2013

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj