Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 4501/12

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti Mgr. Danuše Korczynské, zastoupené Mgr. Lucií Válovou, advokátkou se sídlem Výhledová 548, Praha 5, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2012 č. j. -275 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2012 č. j. -255 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla podána řádně a včas ( , a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít především k porušení a násl. d (dále též "Listina").

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelce bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2011 sp. zn. , které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 9. 2011 sp. zn. , odňato osvobození od povinnosti platit soudní poplatky a současně byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce.

Stěžovatelka podala dne 29. 12. 2011 další žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, v níž znovu rekapituluje své majetkové poměry s tím, že je soud musí vzít v potaz. V záhlaví uvedeným usnesením Městský soud v Praze její návrh zamítl a Vrchní soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil.

Proti rozhodnutím obecných soudů ve výrocích, jimiž nebyl stěžovatelce ustanoven advokát, brojí stěžovatelka ústavní stížností, ve které nesouhlasí s hodnocením obecných soudů a domnívá se, že ustanovení zástupce z řad advokátů je nezbytně třeba k ochraně jejích zájmů. Odůvodnění napadených rozhodnutí v této otázce pokládá za nedostatečné a nepřezkoumatelné. Na závěr navrhla, aby Ústavní soud zrušil dotčená rozhodnutí.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zcela zřetelně akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ( y). Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných subjektů veřejné moci, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to i v případě, že by na konkrétní podobu ochrany práv zakotvených v podústavních předpisech měl jiný názor. Ústavní soud dále ve své rozhodovací praxi vyložil, za jakých podmínek má nesprávná aplikace či interpretace jednoduchého práva za následek porušení základních práv a svobod. Jedním z těchto případů jsou případy interpretace norem jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou [srov. nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 23. 1. 2008 (N 19/48 SbNU 205)].

Výše popsaná situace, v níž by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout a zrušit naříkaná rozhodnutí, v projednávané věci nenastala. Obecné soudy vyšly z dostatečně zjištěného skutkového stavu, na který pak aplikovaly příslušná zákonná ustanovení, jež v uspokojivé míře vyložily, přičemž tento svůj postup osvětlily v odůvodnění svých rozhodnutí, která tak nelze označit za arbitrární, nadmíru formalistická či zakládající extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry.

Ústavní soud je nucen konstatovat, že ústavní stížnost je veskrze polemikou se správností závěrů a úvah obecných soudů, snahou o jejich revizi, čehož se ve světle výše nastíněného nelze v ústavním soudnictví úspěšně domáhat. Důvodem pro zamítnutí návrhu stěžovatelky byla předně skutečnost, že stěžovatelka v řízení vystupuje jako správkyně dědictví, nikoli jako fyzická osoba jednající sama za sebe. V takovém případě totiž nejsou pro přiznání osvobození podstatné majetkové poměry stěžovatelky, nýbrž stav dědické podstaty a možnost hradit náklady řízení z ní. Obecné soudy přitom konstatovaly, že se stěžovatelka ani nepokusila získat peníze z dědické podstaty pro vedení konkrétního nadepsaného sporu, ale ve svém předchozím návrhu i nyní stále poukazuje pouze na své majetkové poměry. Obecné soudy v odůvodnění napadených rozhodnutí jasně vyložily, z jakých důvodů stěžovatelčině žádosti nemohly vyhovět. Přesvědčivě se vyjádřily i k námitce stěžovatelky, že v jiném řízení, které u totožných obecných soudů vede, bylo její žádosti o ustanovení advokáta vyhověno.

Za dané situace tudíž musil Ústavní soud odmítnout ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2013

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu