Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 124/13

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného, ve věci stěžovatele Antonína Bláhy, zastoupeného Mgr. Alexandrou Juráčkovou, advokátkou, AK Markétská 1, Praha 6, o ústavní stížnosti proti výroku I. usnesení Městského soudu v Praze z 25. 10. 2012 č. j. -35, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 10. 1. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní formální náležitosti na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kladené. Stěžovatel se zejména s tvrzením porušení základního subjektivního práva na spravedlivý proces a zásady rovnosti účastníků řízení [srovnej a d (dále jen "")] domáhá zrušení výroku I. usnesení Městského soudu v Praze z 25. 10. 2012 č. j. -35, kterým byl potvrzen výrok II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 z 24. 5. 2012 č. j. -28, kterým byla stěžovateli jako žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.520,- Kč. Ústavní stížností pak stěžovatel brojí právě proti výši takto mu přiznané náhrady nákladů řízení, byť v některých pasážích je stěžovatelova argumentace poněkud nejednoznačná; lze z ní totiž například dovodit, že stěžovateli na náhradě nákladů řízení nebylo přiznáno ničeho, což konstatovat nelze.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení ].

Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že se ve své rozhodovací praxi k otázce náhrady nákladů řízení staví rezervovaně. Spor o náhradu nákladů řízení, i když se může dotknout některého z účastníků řízení, zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující závěr o porušení základních práv a svobod účastníka řízení [srov. např. usnesení

sp. zn.

z 5. 8. 2002 (Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, str. 307) a usnesení

sp. zn.

ze dne 13. 10. 2005 - nepublikované usnesení, dostupné na http://nalus.usoud.cz].

V nálezu

sp. zn.

ze dne 30. 4. 2008 (Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 49, str. 177 a násl.) však Ústavní soud zdůraznil, že z hlediska kritérií spravedlivého procesu otázka náhrady nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenze, pokud v procesu interpretace a aplikace příslušných ustanovení obecně závazného předpisu ze strany obecného soudu je obsažen prvek libovůle, svévole nebo extrémní rozpor s principy spravedlnosti. Podle právního názoru vysloveného v nálezu

sp. zn.

ze dne 12. 11. 2007 (Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, str. 461) otázka náhrady nákladů dosahuje ústavněprávní dimenze zejména tehdy, jestliže postup soudu vybočuje z pravidel upravujících toto řízení v důsledku závažného pochybení soudu.

Takové závažné pochybení však v právě projednávané věci nenastalo, byť stěžovateli lze přisvědčit v tom, že obvodní soud mu přiznal náhradu nákladů řízení v nesprávné výši (a městský soud toto pochybení nenapravil), neboť tzv. "paušální odměna" měla být stěžovateli přiznána podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění před účinností vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. - srovnej k tomu přechodná ustanovení podle článku II. vyhl. č. Stěžovateli tak neměla být na paušální odměně přiznána částka 1.500,- Kč, ale částka 4.500,- Kč. Tato chybná aplikace jednoduchého práva však podle názoru IV. senátu Ústavního soudu nedosahuje - s ohledem na východiska uvedená výše - ústavněprávní dimenze.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu