Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4895/12

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Slavomíra Trenčana, zastoupeného Mgr. Vladimírem Pospíšilem, advokátem se sídlem Praha 1, Mezibranská 5, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2012 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení (v návrhu petitu chybně označeného), jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně o nařízení exekuce dle rozhodčího nálezu rozhodce k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 8 151,47 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Uvedl, že k nařízení exekuce došlo na základě rozhodčího nálezu, který mu však nebyl řádně doručen na adresu jeho skutečného a oprávněnému známého pobytu, a proto dle jeho přesvědčení nemohl nabýt právní moci. Odvolací soud tuto skutečnost ignoroval, jeho námitkou se nezabýval, a tak jeho postup považuje za projev libovůle s absencí řádného odůvodnění, jakož i za postup v rozporu s d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla nařízena exekuce (vůči povinnému, nyní stěžovateli) dle rozhodčího nálezu ze dne 27. 9. 2011 a s poukazem na učiněná zjištění i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR je opodstatněně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami povinného a přiléhavě vyložil, proč shledal, že exekuce byla nařízena na základě vykonatelného titulu a v souladu s § 36 a následujících exekučního řádu. Na toto vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu