Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 117/13

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Junák - svaz skautů a skautek ČR, IČ: 00409430, se sídlem Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Mikešem, Ph.D., advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2012 č. j. -114 a výroku III. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. října 2011 č. j. -85, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl (nákladové výroky) shora označených usnesení obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Shora citovaným rozhodnutím Městský soud v Praze (I.) změnil výrok III. tamtéž citovaného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 tak, že je stěžovatel povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi (takto žalovanému v řízení před obecnými soudy) náklady řízení a (II.) že je povinen mu zaplatit náklady odvolacího řízení. Své rozhodnutí opřel o ustanovení větu první s tím, že to byl stěžovatel, kdo z procesního hlediska zastavení řízení zavinil.

Tomuto závěru stěžovatel v ústavní stížnosti oponuje. Namítá, že odvolací soud nepřihlédl k jeho podáním a vyjádřením a aplikoval mechanicky citované ustanovení. V této souvislosti konstatoval, že termín "zavinil" nelze interpretovat v jeho doslovném významu a bez vazby na komplexní zhodnocení okolností případu. Popsal genezi projednávané záležitosti a dle něj pro rozhodnutí o nákladech řízení relevantního kontextu, pročež se (též s odkazem na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

,

,

,

a

) domáhal, aby Ústavní soud napadené výroky v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , odst. 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli nebo, že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další).

Pod aspektem tohoto přístupu Ústavní soud na jedné straně přisvědčuje stěžovateli potud, že odůvodnění, jímž Městský soud v Praze své rozhodnutí podložil, není co do reakce na jeho námitky dostatečné. Na straně druhé - což je pro posouzení ústavní stížnosti a případné volby alternativy kasace rozhodné - dle Ústavního soudu z pohledu rámce argumentačního prostoru vymezeného ustanovením věty první napadené usnesení Městského soudu v Praze obstojí.

Nálezy, na něž stěžovatel na podporu svých vývodů odkázal, vykazují co do konkrétních kontextuálních relací specifika odlišná. Závěry Městského soudu v Praze se s ohledem na to do kontradikce s rozhodovacími důvody těchto nálezů nedostávají.

V důsledku toho bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu