Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3932/12

Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Jana Bráchy, zastoupeného JUDr. Evou Květenskou, advokátkou se sídlem Praha 8, Křižíkova 16, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. července 2012 č. j. -826 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. dubna 2011 č. j. -774, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v hlavě V. a d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že byl soudem I. stupně zavázán k náhradě škody na zdraví, kterou utrpěl žalobce při seskoku padákem dne 20. 7. 2002, Krajský soud v Českých Budějovicích jeho odvolání vyhověl pouze částečně, když podle výši náhrady snížil, zcela pominul jeho námitku týkající se rozdílné úpravy sociálních dávek ve státě, ve kterém poškozený, jako příslušník cizího státu, žije. Proto podal proti rozsudku soudu II. stupně dovolání, jež Nejvyšší soud dne 10. 7. 2012 odmítl. Vyslovil přesvědčení, že soudy při určení výše náhrady nevzaly podle dostatečný zřetel na to, jak ke škodě došlo, na osobní a majetkové poměry fyzické osoby, která škodu způsobila, a nepřihlédly přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že je stížnost nepřípustná [, , , odst. 1 písm. e) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud opodstatněně konstatoval, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není předmětný mimořádný opravný prostředek přípustný, když za právní otázku zásadního významu považuje to, zda v případě, že poškozený je příslušníkem cizího státu, je třeba se při úvaze o moderaci náhrady škody dle zabývat rozdílnou úpravou sociálních dávek ve státě, kde poškozený žije a rozhodnout tak, aby náhrada škody byla přiměřená a spravedlivá. Své rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost s poukazem na obsah , b), c), odst. 3, na znění vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto lze na toto odůvodnění v dalším odkázat, stejně jako na odůvodnění rozsudku soudu II. stupně, který k odvolání žalovaného opodstatněně snížil výši náhrady škody o částku 2 719 794,- Kč a o 2 563,94 Eur, a pokud jde o náhradu ve výši 6 044,15 Eur, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž bylo rozhodnuto v odst. I. a II. (výrokem o potvrzení a změně rozsudku soudu I.), odmítnut pro jeho zjevnou neopodstatněnost, návrh směřující proti výroku o zrušení rozhodnutí o částce 6 044,15 Eur a vrácení věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení, jakož i proti výrokům o nákladech řízení pak pro jeho nepřípustnost, když stěžovatel má opět možnost, po novém rozhodnutí ohledně výše označené částky a nákladech řízení čerpat k ochraně svého tvrzeného práva procesní prostředky, které mu zákon poskytuje [, odst. 1 písm. e), , odst. 3 a , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu