Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 140/13

Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Lukáše Krátkého, zastoupeného JUDr. Petrem Wildtem, advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038, 500 02 Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. října 2012 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel shora označené usnesení Vrchního soudu v Olomouci s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Uvedeným rozhodnutím Vrchní soud v Olomouci (I.) změnil (nákladový) výrok II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2012 č. j. (6) 43 ECm 17/2010-71 tak, že je stěžovatel povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi (takto žalovanému v řízení před obecnými soudy) blíže specifikované náklady řízení a (II.) že je povinen mu zaplatit náklady odvolacího řízení. Své rozhodnutí opřel o ustanovení s tím, že s odkazem na konkrétní relevantní momenty dané záležitosti akcentoval ve smyslu nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

vedle ryze procesního hlediska komplexní zhodnocení okolností případu.

Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že Vrchní soud v Olomouci předmětnou situaci z hlediska rozhodování o nákladech řízení nesprávně posoudil. Popsal genezi projednávané záležitosti a dle něj pro rozhodnutí o nákladech řízení relevantní kontext vedoucí k opačnému závěru, pročež se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označené rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, odst. 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli nebo, že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další).

Pod aspektem tohoto přístupu Ústavní soud konstatuje, že z pohledu rámce argumentačního prostoru vymezeného ustanovením a judikaturou Ústavního soudu (kupř. nálezy

sp. zn.

,

) napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci obstojí; není výrazem svévole a lze je tudíž považovat za projev ústavně souladného nezávislého soudního rozhodování (, y ČR).

V důsledku toho bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [, odst. 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu