Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4723/12

Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti D. S. a nezl. F. S., obou zastoupených JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem v Lysé nad Labem, Masarykova 1250/50, proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště Praha č. j. V-6372/2011-101-KA ze dne 15. října 2012, spojené s návrhem na zrušení ustanovení věta druhá , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení zákonného ustanovení se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, s tvrzením porušení práv zaručovaných a a 2, jakož i porušení a 3d, v záhlaví označené rozhodnutí katastrálního úřadu, a to v jeho výroku 1., jímž byl povolen vklad vlastnického práva k pozemku č. X v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi do katastru nemovitostí pro J. H. a M. S., a domáhají se zrušení tohoto výroku. Zároveň podali návrh na zrušení věty druhé , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, které stanoví, že proti rozhodnutí, jímž se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví.

V důvodech ústavní stížnosti stěžovatelé, kteří se na základě soudem schválené dědické dohody o vypořádání dědictví po zemřelém V. S. stali vlastníky předmětného pozemku a jsou v katastru nemovitostí jako jeho vlastnici zapsáni, popisují okolnosti případu a zpochybňují postup Katastrálního úřadu shora označeného, který v rozporu se zákonem provedl řízení o vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku na návrh podaný po smrti zůstavitele na základě darovací smlouvy zůstavitelem dříve uzavřené a tento vklad napadeným rozhodnutím povolil.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady pro projednání ústavní stížnosti, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), tedy i otázkou přípustnosti stížnosti.

Důvodem nepřípustnosti ústavní stížnosti dle ustanovení je skutečnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z konstantní judikatury Ústavního soudu plyne, že procesními prostředky k ochraně práva jsou nejen prostředky opravné, ale také všechny ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit (srov. rozhodnutí

sp. zn.

).

Podmínka vyčerpání všech procesních prostředků je výrazem povahy ústavní stížnosti coby subsidiárního prostředku k ochraně základních práv a svobod. Princip subsidiarity ústavní stížnosti, v němž se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci, vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy, a proto je povinen své zásahy do činnosti uvedených orgánů minimalizovat. Zasáhnout může jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele, a to pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před samotnými těmito orgány, byť i v jiném než dosud vedeném řízení.

Na tomto místě třeba také zdůraznit fakt z obsahu ústavní stížnosti plynoucí, totiž fakt, že zápis vlastnického práva k předmětnému pozemku na základě napadeného rozhodnutí zatím proveden nebyl, z čehož nutno dovodit, že dosud k zásahu do vlastnického práva stěžovatelů nedošlo.

Ústavní soud se také neztotožňuje s názorem stěžovatelů, že proti rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k předmětné nemovitosti, vydanému dle tvrzení stěžovatele na podkladě chybného postupu katastrálního úřadu, neexistuje žádný procesní prostředek k ochraně jejich práv, neboť stěžovatelé mají možnost, pokud skutečně dojde na podkladě napadeného rozhodnutí k zápisu vlastnického práva k pozemku ve prospěch jiných osob, domáhat se nápravy a ochrany svého vlastnického práva podáním určovací žaloby u příslušného obecného soudu.

Za dané situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatelů odmítnout dle ustanovení jako návrh nepřípustný, resp. předčasný.

Pokud jde o návrh stěžovatelů na zrušení , Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou uvádí, že řízení o návrhu na zrušení právního předpisu je řízením akcesorickým, které "sleduje osud ústavní stížnosti". Pokud je tedy samotná ústavní stížnost nepřípustná a věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možnosti projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Proto byl návrh na zrušení právního předpisu odmítnut dle ve spojení s ustanovení téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 14. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu