Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4573/12

Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti společnosti NisaCom, a. s. se sídlem Jindřichovice pod Smrkem č. 245, zastoupené Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova 242/9 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci sp. zn. ze dne 29. srpna 2012 a výroku II. usnesení Okresního soudu v Liberci sp. zn. ze dne 2. února 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces a práva vlastnického, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení.

Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti a obsahu připojených napadených rozhodnutí i rozhodnutí vydaných soudy v řízení nalézacím bylo prvým ze v záhlaví označených rozhodnutí odvolacího soudu potvrzeno usnesení soudu I. stupně shora označeného ve výroku o nákladech řízení, jímž byla stěžovateli, poté, co bylo exekuční řízení proti němu vedené zastaveno, podle stanovena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů řízení částku 8 352,- Kč a stěžovateli byla dále stanovena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 960,- Kč.

Proti těmto rozhodnutím obecných soudů směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s poukazem na okolnosti daného exekučního řízení a řízení souvisejícího, týkajícího se týchž účastníků a vedeného u téhož soudu pod sp. zn. , dovolávaje se judikatury Ústavního soudu zabývající se otázkou spojení věcí spolu souvisejících, spatřuje porušení shora označených základních práv v postupu obecných soudů, které, přestože na rozdíl od stěžovatele věděly, že oprávněným, jenž účelově rozdělil svoji pohledávku za stěžovatelem z důvodů zvýšení náhrady nákladů řízení, jsou proti stěžovateli vedena dvě exekuční řízení skutkově spolu související, obě řízení nespojily a v napadených rozhodnutích neaplikovaly ustanovení Z těchto v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů stěžovatel navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu shora označeného a rozhodnutí soudu I. stupně v napadeném výroku o nákladech řízení.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah neshledal. Stěžovatel učinil předmětem své ústavní stížnosti náhradu nákladů uvedeného řízení nepřesahující částku 10 000,- Kč. Aniž by tak Ústavní soud, který zároveň připomíná svoji roli, aplikaci podústavního práva obecnými soudy hodnotil, připomíná svou judikaturu bagatelních věcí se týkající (např. rozhodnutí

sp. zn.

), z níž mimo jiné plyne, že při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k samotnému předmětu řízení jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), Ústavní soud postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další). Stav vyžadující zásah Ústavního soudu v daném případě zjištěn nebyl, a proto byla stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako neopodstatněná odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu