Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4688/12

Ústavní soud rozhodl dne 17. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelů 1) Jiřiny Švojgrové a 2) Václava Švojgra, zastoupených Mgr. Ing. Janou Krupičkovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Divadelní 3/a, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. září 2012 č. j. -378, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označeného usnesení, kterým Krajský soud zrušil rozsudek soudu I. stupně, řízení zastavil, jim pak uložil povinnost nahradit žalobcům náklady řízení vzniklé jim před Okresním soudem v Klatovech ve výši 28 400,- Kč a také před odvolacím a dovolacím soudem v částce 16 595,- Kč. Uvedli, že ústavní stížnost směřuje právě proti výrokům o nákladech řízení, jimiž se cítí dotčeni v právech zakotvených v , , , a d a v y. Poukázali na průběh řízení, ve kterém žalobci po nich žádali vyklizení označených nebytových prostor v domě č. p. 619 a 620 v Klatovech III, na to, že tyto vyklidili, avšak soud při rozhodování o nákladech řízení použil věta druhá , což dle jejich přesvědčení je v rozporu s ustanoveními o náhradě nákladů řízení - k vyklizení přistoupili na základě nesprávného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. října 2008, které však nabylo právní moci a bylo vykonatelné, rozhodnutí pak Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatelé v ústavní stížnosti dovolávají, zjištěn nebyl. V předmětné věci byli žalobci domáhající se po žalovaných vyklizení nebytových prostor úspěšní jak před soudem I. stupně, tak i v odvolacím řízení, v němž soud dne 30. 10. 2008 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 29. 5. 2008 o povinnosti žalovaných k vyklizení označených nebytových prostor. Tito dle předávacího protokolu dne 8. 1. 2009 nebytové prostory předali zástupci žalobců, kteří na základě toho pak vzali žalobu zpět podáním k Nejvyššímu soudu České republiky, u kterého žalovaní podali dovolání. Dovolací soud pro zpětvzetí žaloby (pro splnění žalované a uložené povinnosti žalovanými) rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu, který v souladu s rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo, když také v souladu s věta druhá vyslovil povinnost žalovaných uhradit žalobcům náklady řízení vzniklé jim před soudy obou stupňů, jakož i před soudem dovolacím. Z obsahu tohoto rozhodnutí je nepochybné, že žalovaní splnili povinnost k vyklizení až po rozhodnutí soudu I. stupně a po právní moci rozsudku odvolacího soudu, jehož řízení vyvolané žalovanými bylo pro ně neúspěšné. Jestliže tito přesto podali dovolání k Nejvyššímu soudu, pak zavinili nejen náklady řízení, které žalobcům vznikly před soudem I. a II. stupně, ale také v souvislosti s jejich úkony k dovolacímu soudu. Z uvedených důvodů je proto jejich námitka uplatněná v ústavní stížnosti a směřující proti rozhodnutí o nákladech řízení dle věta druhá zcela zjevně neopodstatněná.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 17. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu