Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3261/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce zpravodaje Jiřího Muchy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem v Praze 2, Římská 1317/32, proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. dubna 2012 č. j. -275 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2012 č. j. -292, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 17. 8. 2012 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora označených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdil, že postupem obecných soudů bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní a jinou právní ochranu podle , a d, jakož i y.

Jak patrno z ústavní stížnosti a jejích příloh, napadeným rozsudkem Okresního soudu Praha-východ byl Mgr. L. K. podle § 226 písm. b) trestního řádu (dále jen "tr. ř.") zproštěn obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle a 2 a podle tr. ř. byl (mj.) stěžovatel jako poškozený odkázán s uplatněnými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel odvolání, které však Krajský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem podle tr. ř. zamítl.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Jde-li o tu část ústavní stížnosti, kde stěžovatel navrhuje zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2012 č. j. -292, jedná se o návrh zjevně neopodstatněný. Ústavní stížnost v tomto ohledu totiž neobsahuje v podstatě žádnou argumentaci, v čem má tkvět nesprávnost, resp. protiústavnost právního závěru Krajského soudu v Praze [opírajícího se o ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 229 odst. 3 tr. ř.], že stěžovatel, jakožto poškozený, vůbec v dané trestní věci nebyl osobou oprávněnou k podání odvolání, přičemž ani Ústavní soud na tomto závěru prima facie nic závadného neshledal.

Vzhledem k této skutečnosti nelze stěžovatelem podané odvolání považovat v dané věci ani za procesní prostředek ochrany (jeho) práv ve smyslu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Z toho plyne, že povinností stěžovatele bylo podat ústavní stížnost proti napadenému rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. dubna 2012 sp. zn. v šedesátidenní lhůtě od jeho doručení ( ), což se ovšem nestalo, neboť stěžovateli byl tento rozsudek doručen nejpozději 2. 5. 2012 (tímto dnem je datováno stěžovatelovo odvolání, jež bylo přiloženo k ústavní stížnosti), a ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 23. 8. 2012. Z tohoto důvodu ta část ústavní stížnosti, kde stěžovatel brojí proti citovanému rozsudku Okresního soudu Praha-východ, představuje návrh opožděný.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení , odst. 2 písm. a) odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu