Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1636/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o návrhu stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, směřujícímu proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. dubna 2012 č. j. -12 a ze dne 3. dubna 2012 č. j. -23, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podaným návrhem se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neboť se jím cítí dotčen v právu na spravedlivý proces. Vzhledem ke skutečnosti, že není zastoupen advokátem a na toto povinné zastoupení nemá prostředky, navrhl současně přerušit řízení o této své ústavní stížnosti do doby vydání konečného rozhodnutí v řízení o žalobě proti rozhodnutí ČAK č. j. 1024/12 o neurčení advokáta. Dále požádal, aby mu ke splnění procesních povinností nebyla ukládána lhůta kratší než 21 dnů.

Ústavní soud nejdříve posoudil splnění podmínek řízení podle , o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen ""). Dospěl k závěru, že podmínky k tomu, aby se vůbec mohl Ústavní soud zabývat návrhem meritorně, zde splněny nejsou. Tento závěr je založen na poznatcích, které Ústavní soud má ze své úřední činnosti, kdy se obdobnými vadami podání navrhovatele opakovaně zabýval a tyto vytýkal.

Rovněž v projednávané věci stěžovatel zkoumaný návrh podal sám, nikoliv prostřednictvím advokáta, jak bezpodmínečně vyžaduje . Jak již bylo uvedeno, na tento nedostatek byl mnohokrát upozorňován. Stejně tak byly z tohoto důvodu jeho návrhy odmítány. Jestliže stěžovatel tyto požadavky opět nerespektoval, je to třeba považovat za vadu návrhu. V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v desítkách identických případů v období, které podání předmětné ústavní stížnosti bezprostředně předcházelo. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. Tím je zároveň zodpovězena stěžovatelova žádost o poskytnutí lhůty k nápravě minimálně v délce dvacet jedna dnů. Přesto soudce zpravodaj vyčkal podstatně delší dobu, aby dal stěžovateli příležitost tuto zjevnou vadu odstranit. To se však nestalo.

Jestliže není návrh pro formální vady způsobilý meritorního projednání, nelze činit ani takové procesní úkony, jako přerušení řízení. Za dané situace proto bylo bezpředmětné se otázkou přerušení tohoto řízení do skončení řízení stěžovatelem označeného ve smyslu ve spojení s zabývat.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřeného užití ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2013

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu