Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4493/12

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele M. R., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, 728 95 Ostrava, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2012 č. j. -46, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. dubna 2011 č. j. -782 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2011 č. j. -716, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci a tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv zakotvených v a d. Mělo se tak stát tím, že obecné soudy nesprávně vyložily pojem "značného rozsahu" obsažený v ustanovení , jež je nadto dle přesvědčení stěžovatele v rozsahu citované vágní formulace v rozporu s principem právní jistoty. Stěžovatel rovněž namítl, že měl na počátku trestního řízení ustanoveného obhájce, ačkoliv policejnímu komisaři ihned po převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání sdělil, který obhájce jej bude zastupovat. Pouhý jeden marný telefonát jím tehdy označenému obhájci potom nepovažuje stěžovatel za dostatečný k tomu, aby mu mohl být obhájce ustanoven. Pro tyto důvody se posléze stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR]. Není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny [srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další (dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz)].

Porušení práv, jichž se stěžovatel dovolává, Ústavní soud neshledal. Jeden marný telefonát advokátovi, kterého obviněný označuje za svého právního zástupce, a v jehož důsledku dojde (za účelem ochrany práv obviněného) k ustanovení obhájce, zkrácení práv obhajoby bez dalšího nezakládá. Pokud potom jde o výklad a aplikaci relevantního právního rámce, Nejvyšší soud, který je primárně povolán ke sjednocování judikatury obecných soudů ( a násl. , ve znění pozdějších předpisů), s poukazem na svoji relevantní judikaturu na (v ústavní stížnosti opakované) námitky stěžovatele podrobně reagoval a dostatečně, ústavně souladným způsobem vyložil, jak třeba a z jakých důvodů na obsah pojmu "značného rozsahu" obsaženého v ustanovení , 2 písm. c) nahlížet.

Z uvedeného je zřejmá zjevná neopodstatněnost návrhu; proto byla stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu