Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4378/12

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky J. H., zastoupené Mgr. Tomášem Kubínem, advokátem se sídlem Loket, T. G. Masaryka 107/49, proti rozsudkům Krajského soudu v Plzni ze dne 29. srpna 2012 sp. zn. a Okresního soudu v Sokolově ze dne 23. února 2012 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení výše citovaných rozsudků, jimiž byla zamítnuta její žaloba na náhradu škody na zdraví, odůvodnila ústavní stížnost tím, že se rozhodnutími soudů cítí dotčena v právech, zakotvených v a d. Uvedla, že dne 13. 2. 2010 utrpěla úraz na neošetřeném pozemku žalovaného, soud I. stupně však dospěl k závěru, dle něhož na jeho straně není naplněna odpovědnost za vzniklou škodu, žalobu proto zamítl a jí uložil povinnost nahradit mu náklady řízení. Proti rozsudku podala odvolání, Krajský soud v Plzni rozhodnutí však potvrdil. Podle jejího přesvědčení oba soudy nesprávně hodnotily provedené důkazy, zejména se nevypořádaly se svědeckými výpověďmi osob slyšených ke stavu i způsobu ošetření pozemku, na němž upadla a přivodila si zlomeninu kotníku, a jejich závěr o nenaplnění podmínky objektivní odpovědnosti žalovaného dle zákona o provozu na pozemních komunikacích a ani podmínky odpovědnosti podle ustanovení znamená, že prakticky nelze volat majitele komunikace k odpovědnosti za škody, které na ní vzniknou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Plzni přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s a , 3 a 5 a s poukazem na provedené důkazy, na znění a , o pozemních komunikacích, ve znění účinném v době úrazu žalobkyně, na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, jeho rozhodnutí opodstatněně potvrdil, když pouze upravil výši nákladů přisouzených k náhradě žalovanému. V odůvodnění svého rozsudku se vypořádal se všemi uplatněnými námitkami vyčerpávajícím způsobem, a proto lze na obsah odůvodnění odkázat. Nutno dodat, že Ústavní soud, který není vrcholem soustavy obecných soudů, není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti a nemůže proto také na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud při ní postupují v souladu s obsahem hlavy páté d ( , a y). Z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů zakotvená v , a proto, jestliže obecné soudy respektují kautely dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí

sp. zn.

,

a násl.) Toto konstatování se plně vztahuje i na posuzovanou věc, neboť obecné soudy se při hodnocení důkazů do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu nedostaly.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu