Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3467/12

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. P., zastoupené opatrovníkem L. L., právně zastoupené Mgr. Milanem Popelkou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, Prostějov, proti sdělení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2012 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti sdělení, v němž ji asistentka soudce Nejvyššího soudu poskytuje informaci o tom, že Nejvyšší soud není oprávněn k projednání podání označeného jako dovolání ve věci , v němž se stěžovatelka vyjádřila k řízení vedeném v trestní věci jejího bratra J. D. Podle přiloženého sdělení byla stěžovatelka dopisem informována o tom, že mezi zákonem vymezené pravomoci Nejvyššího soudu nespadá oprávnění přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení jinak, než na podkladě mimořádných opravných prostředků. Pro jejich podání dále zákon stanovuje náležitosti, bez jejichž splnění není možné je projednat. Podle ustanovení § 265d trestního řádu je dovolání k dispozici jen obviněnému a nejvyššímu státnímu zástupci, nikoli tedy sourozenci obviněného či osobám dalším. Sdělení dále rozvádí důvody takovéto právní úpravy. Stěžovatelka byla sdělením informována, že podle ustanovení § 37 odst. 1 trestního řádu nicméně může obviněnému bratrovi zvolit obhájce, který pak může z jejího podnětu a se souhlasem obviněného podat dovolání v jeho prospěch.

Podle ustanovení písm. d)y ČR Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Tomuto ustanovení odpovídá ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Napadené sdělení asistentky má zjevně toliko informativní charakter, postrádá tudíž atributy "zásahu orgánu veřejné moci", a stojí tedy mimo prostor, v němž by Ústavní soud mohl jednat a rozhodnout.

Ústavní soud nad rámec uvedeného připomíná, že dovolání je ve smyslu § 265b odst. 1 trestního řádu mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad. Základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci se ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě v zásadě realizuje v řízení dvoustupňovém. S ohledem na charakter dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který směřuje k prolomení právní moci soudního rozhodnutí, nelze restriktivní výklad zákonných pravidel okruh osob oprávněných podat dovolání i pro samotný přezkum považovat za rozporný s principy spravedlivého trestního procesu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Nejvyšší soud v napadeném sdělení navíc stěžovatelku informoval o způsobu, jak svůj záměr za součinnosti svého bratra může realizovat.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2012

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj