Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3555/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Masná 8, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. -476 ze dne 31. května 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení d (dále jen " ") a práva na spravedlivý proces a přístupu k soudu zaručeného y domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. -461 ze dne 21. prosince 2011 zastavil podle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení soudního poplatku odvolací řízení o odvolání stěžovatele proti výrokům II. a V. rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. -424 ze dne 23. června 2011 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. -476 ze dne 31. května 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Krajský soud v Ostravě jej vyzval v roce 2012 k úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2.000,- Kč. Stěžovatel poplatek ve lhůtě neuhradil, proto usnesením, které stěžovatel obdržel dne 22. prosince 2012, bylo odvolací řízení pro neuhrazení soudního poplatku zastaveno. Stěžovatel však proti němu podal odvolání a během odvolací lhůty poplatek na adresu soudu v kolcích uhradil, čímž považoval své povinnosti v odvolacím řízení za splněné. Po několika měsících, kdy měl stěžovatel za to, že řádně běží dál odvolací řízení, obdržel ústavní stížností napadené usnesení, kterým Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil s tím, že stěžovatel sice uhradil vyměřený poplatek, avšak vylepené kolky byly již neplatné. Podle odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Ostravě měl sice v lednu 2012 stěžovatele vyzvat, aby vadu neplatných kolků odstranil doplněním kolků platných, na to ale stěžovatel údajně neměl nereagovat (a proto tedy Vrchní soud v Olomouci řízení zastavil).

Stěžovatel namítá, že poté, kdy dne 4. ledna 2012 uhradil na adresu soudu poplatek v kolcích, již žádnou výzvu od Krajského soudu v Ostravě v této věci neobdržel a pokud takovou výzvu soud posílal, tak ji stěžovatel do své dispozice nikdy nedostal. Pokud by totiž takovou výzvu obdržel, ihned by vyměnil kolky neplatné za kolky platné.

Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Důvody, pro které Vrchní soud v Olomouci zastavil odvolací řízení o stěžovatelově odvolání v odůvodnění svého rozhodnutí v dostatečném rozsahu, logicky, přehledně a srozumitelně vysvětluje, přičemž veškeré skutečnosti, na nichž je toto odůvodnění založeno, jsou obsaženy ve spise. To platí též o usnesení, jímž byl stěžovatel v lednu r. 2012 vyzván v dodatečně stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který nebyl řádně uhrazen z důvodu neplatnosti stěžovatelem použitých kolků. Ačkoli stěžovatel tvrdí, že takovou výzvu nikdy do své dispozice nedostal, je ve spise obsažen doklad o jejím převzetí dne 20. ledna 2012 osobou stěžovatele. Tím je tedy námitka, na které stěžovatel založil svoji ústavní stížnost, vyvrácena.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavní soud uzavírá, že k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 5. prosince 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu