Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3620/12

Ústavní soud rozhodl dne 21. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele V. Š., zastoupeného JUDr. Zuzanou Vaňkovou, advokátkou se sídlem Brno, Tomáškova 1, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2012 sp. zn. a Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. ledna 2012 č. j. -547, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných usnesení, jimiž soudy zamítly jeho námitku týkající se místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 8 pro řízení ve věci nezletilé dcery K. Vyslovil přesvědčení, že v předmětném řízení je dána výlučná příslušnost soudu , a proto s ohledem na bydliště dcery v době zahájení řízení je příslušným Okresní soud Praha-západ a nikoliv Obvodní soud pro Prahu 8, který svým jednáním maří průběh soudního řízení, dochází tak k průtahům a k porušování jeho práv na zákonného soudce. Proto se rozhodnutími soudu cítí dotčen v právech zakotvených v , a d. Dále uvedl, že současně s návrhem na zrušení označených rozhodnutí se domáhá vyslovení zákazu označeným soudům pokračovat v porušování jeho práva na zákonného soudce a uložení jim povinnosti obnovit stav před porušením jeho u zaručených práv a věc úpravy styku s nezletilou postoupit Okresnímu soudu Praha-západ jako místně příslušnému. Poukázal také na své přesvědčení, že odvolací soud v zásadě pouze zopakoval nesprávnou argumentaci uvedenou v prvostupňovém usnesení a nesprávně setrval na domněnce, že příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 byla založena jeho rozhodnutím o úpravě poměrů nezletilé na dobu do a po rozvodu manželství rodičů, a to rozsudkem č. j. -93 ze dne 8. 2. 2010.

Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8, jímž byla odmítnuta jeho námitka týkající se nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 8, dále jeho návrh na postoupení opatrovnického spisu nezletilé K. Okresnímu soudu Hodonín a na přerušení řízení o úpravě jeho styku se jmenovanou, a opodstatněně toto rozhodnutí v celém rozsahu potvrdil. V odůvodnění svého usnesení se vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání, a proto lze na toto odůvodnění v dalším odkázat. Nutno dodat, že dle § 26 odst. 4 zákona o rodině řízení ve věcech péče o nezletilé děti je řízením, ve kterém soud sleduje především zájem dítěte, rodičovská odpovědnost pak dle § 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona zahrnuje také odpovědnost při jeho zastupování. Jestliže z obsahu soudního rejstříku bylo shledáno, že otec v řízení ve věci péče o nezletilou podal k Ústavnímu soudu od roku 2011 již několik neúspěšných ústavních stížností, pak tato skutečnost nepochybně ovlivňuje průběh a délku soudního řízení (na kterou také stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje) a nelze tyto kroky otce hodnotit jako činěné v zájmu nezletilé, jíž je zákonným zástupcem. Z obsahu napadených rozhodnutí mj. také vyplývá, že se u Obvodního soudu pro Prahu 8 domáhal nejdříve postoupení opatrovnického spisu nezletilé dcery k řízení Okresnímu soudu v Hodoníně, kde má on trvalý pobyt, v ústavní stížnosti pak navrhuje postoupení věci Okresnímu soudu Praha-západ. Ani takové změny v jeho návrzích řádnému průběhu řízení a zájmům nezletilé nemohou být ku prospěchu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 21. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu