Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3715/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti R. H., zastoupeného JUDr. Františkem Šafárikem, advokátem, AK se sídlem Moravcova 856, 280 02 Kolín, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011 č. j. -132, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2009 č. j. -86 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 2. 2009 č. j. -53 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; je totiž Ústavní soud vázán dle y.

Ústavní stížnost datovaná dnem 15. 9. 2012 byla podána k poštovní přepravě dne 25. 9. 2012; jde tedy o návrh podaný po lhůtě k jeho podání zákonem předepsané.

Stěžovatelem prezentovaný názor, že návrh podává včas, neboť nebyl seznámen s výsledkem soudního řízení a "[s]kutečnost, že dovolací soud již rozhodl, se ... dozvěděl teprve v souvislosti s nahlížením do předmětného spisu dne 30. 8. 2012", není správný. Z doručenky Ústavním soudem vyžádané je patrno, že usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí stěžovatelova dovolání bylo v souladu se zákonem ( ) doručováno toliko jeho zástupci vybavenému procesní plnou mocí. Právě od tohoto doručení (dne 25. 8. 2011) odvíjela se lhůta k podání ústavní stížnosti. Představa stěžovatele, dle níž by pro počátek běhu této lhůty byl rozhodující den, kdy došlo ke zcela nahodilé události (nahlédnutí do spisu), je nesmyslná, neboť v akceptací takovéto úvahy bylo by důsledně vzato možné podat ústavní stížnost kdykoliv. Ústavní soud v této souvislosti předpokládá, že s uvedenou doktrinární notorietou nynější právní zástupce stěžovatele seznámil, neboť nestalo-li by se tak, porušil by jako advokát podáním věcně neprojednatelné ústavní stížnosti k újmě stěžovatele právní i etické povinnosti svého povolání; zákonný přímus advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem ( ) nesplnil by pak svůj účel. Jinak řečeno: podání této ústavní stížnosti advokátem je omluvitelné jen za předpokladu, že advokát o její opožděnosti stěžovatele řádně poučil a stěžovatel vzdor tomu na jejím podání trval.

Ústavní soud proto ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení odmítl

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj