Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3895/12

Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatelky V. H., zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem Maiselova 38/15, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2012 č. j. -159, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2011 č. j. -126 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. dubna 2011 č. j. -87, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu. Stěžovatelka tvrdila, že jimi bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v a , odst. 4 d.

Na podporu tohoto tvrzení zopakovala v návrhu námitky, které předtím předložila k posouzení již v řízení před obecnými soudy, ústící v její přesvědčení, že nemovitosti označené ve výroku I. rozsudku soudu I. stupně měly být přikázány do jejího vlastnictví a že nebyla dostatečně prokázána solventnost žalobce (takto vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem) co do schopnosti zaplatit jí přisouzenou peněžitou náhradu. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení ústavních práv, jichž se stěžovatelka dovolává, Ústavní soud neshledal.

Nejvyšší soud v odůvodnění předmětného usnesení rovněž s odkazem na svoji judikaturu a prostřednictvím její relevantní obsahové citace přiměřeně vyložil, z jakých důvodů nejsou námitky stěžovatelky případné. Jeho interpretace není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

); když naopak, jak již řečeno, na tento výklad ve své judikatuře Nejvyšší soud i příkladmo poukázal. Přesvědčivě reagoval (nad rámec právního posouzení věci) i na relevantní skutkové výhrady stěžovatelky, kterým nepřiznal důvodnost, pročež na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudky soudů I. a II. stupně postačí za této situace odkázat.

Jelikož stěžovatelka svou oponenturou neprokázala zásah do jejích ústavně zaručených práv, byla stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu