Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3857/12

Ústavní soud rozhodl dne 20. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, o ústavní stížnosti České kanceláře pojistitelů se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, zastoupené Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Brně, Výstaviště 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 19. července 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces a práva vlastnického, zaručovaných a d, v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu.

Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti a obsahu napadeného rozsudku, byl tímto rozhodnutím v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku potvrzen rozsudek soudu I. stupně, jímž bylo zčásti vyhověno žalobě a stěžovatelce stanovena podle povinnost zaplatit žalobci z garančního fondu částku 40 149,- Kč, představující škodu na vozidle žalobce, zaparkovaném na odstavné ploše pro vozidla v obci Vejprty, způsobenou vozidlem BMW, které nebylo pojištěno. Odvolací soud vycházel ze soudem I. stupně správně zjištěného skutkového stavu a ztotožnil se - s podrobným zdůvodněním - i s jeho závěry právními. Nepřisvědčil tak námitce stěžovatele o tom, že by nárok žalobce byl promlčen a stejně tak nepřisvědčil ani jeho výkladu aplikovaného , zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "zákon).

Proti tomuto rozsudku směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatelka, obdobně jako v předcházejícím řízení, s důrazem na zjištěný fakt, že škoda byla způsobena na vozidle žalobce umístěném na pozemku, který nelze ve smyslu kategorizovat jako pozemní komunikaci, oponuje závěrům obecných soudů, které podle ní svévolně a v rozporu s dobrými mravy konstituovaly stěžovatelce povinnost nad rámec právní úpravy, přitom v podstatě argumentuje tím, že ustanovení aplikovaného zákona je třeba vykládat v souvislosti s jeho ustanovením zákona a dovozuje, že v případě škodné události nastalé na jiném místě, než vymezeném ustanovením zákona, nevzniká poškozenému nárok na plnění z garančního fondu dle zákona. Z těchto v ústavní stížnosti dále podrobně rozvedených důvodů navrhla proto zrušení napadeného rozsudku.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů. Ustáleně judikuje, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další). Takový stav v projednávané věci zjištěn nebyl.

Obecné soudy se dané věci náležitě věnovaly. Na základě zjištěného skutkového stavu, který Ústavní soud s připomenutím své judikatury nemůže sám přehodnocovat, z něhož však považuje za potřebné zdůraznit, že "škodící" nepojištěné vozidlo BMW jelo (bylo provozováno) na pozemní komunikaci, což vyplynulo z policejního spisu, na místo nehody nebyl jiný možný přístup - ve svých rozhodnutích dostatečně rozvedly argumenty a úvahy vedoucí je k závěru o tom, že povinnost stěžovatelky nahradit z garančního fondu žalobci škodu na jeho vozidle ve smyslu ustanovení zákona je dána, byť ke škodě došlo na vozidle umístěném mimo pozemní komunikace. Odvolací soud tak učinil i s odkazem na důvodovou zprávu k , přičemž mimo jiné poukázal na to, že povinnost k pojištění vozu popř. placení příspěvku do garančního fondu ČKP není přímo závislá na provozování vozidla na pozemních komunikacích, nýbrž souvisí s vlastnictvím a trvající registrací. Výklad použitých ustanovení zákona obsažený v napadeném rozhodnutí nepovažuje Ústavní soud za ústavně nekonformní, zároveň však připomíná svoji roli soudního orgánu ochrany ústavnosti ( y ČR) s tím, že k interpretaci jednouchého práva jsou povolány především soudy obecné a k jejímu sjednocování pak soud Nejvyšší, na který se stěžovatelka s dovoláním neobrátila. Porušení práva na spravedlivý proces stěžovatelky zjištěn nebyl a nemohlo tak dojít ani k porušení jejích vlastnických práv.

Z uvedených důvodů byla stížnost podle , ve znění pozdějších předpisů, jako neopodstatněná odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 20. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu