Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2444/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti J. Č., zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem Vysoká 92, 269 01 Rakovník, proti postupu orgánů činných v trestním řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podaným návrhem se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal orgánu Policie České republiky - Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, Rakovník, a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Kladně pokračovat v porušování jeho základních práv tím, že dosud prověřují skutečnosti nasvědčující tomu, zda byl stěžovatelem spáchán trestný čin, bez toho, aby buď věc odložily, anebo zahájily trestní stíhání stěžovatele. Dále stěžovatel po Ústavním soudu žádá, aby těmto orgánům přikázal vydat ve lhůtě 3 dnů některé z rozhodnutí podle § 159a, 159b nebo § 160 trestního řádu a aby přípravné řízení v souladu s trestním řádem ukončily. Stěžovatel poukazuje na to, že trestní řád v § 159 stanoví lhůty pro skončení prověřování rozhodných skutečností o tom, zda byl spáchán trestný čin, přičemž tyto lhůty nebyly v případě stěžovatele dodrženy, čímž je stěžovatel omezován na svých právech, zejména je prý udržován v nejistotě a riziku trestního stíhání. Dochází prý k poškozování dobrého jména, zásahům do jeho cti a důstojnosti, jakož i do jeho rodinného a soukromého života.

Ústavní soud je však nucen připomenout, že úprava otázky prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 159 trestního řádu, žádné základní právo stěžovatele v ústavní rovině ve smyslu písm. d) y ČR nezakládá. Neexistuje totiž žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické osoby na to, aby orgány činné v trestním řízení prověřily podněty jiných osob či vlastní poznatky v určitých lhůtách, neboť se tato jejich činnost v tomto "prenatálním" stádiu možného trestního řízení nijak negativně nedotýká (a ani nemůže) výkonu subjektivních práv stěžovatele. Stěžovatel, na rozdíl od situace, kdy je proti němu zahájeno trestní stíhání, totiž nemůže být nikterak omezen ve svých soukromých či veřejných subjektivních právech, jedná se o stav, jako kdyby k žádnému prověřování nedocházelo. I když pro stěžovatele v důsledku jeho vědomosti o tom, že ze strany policejního orgánu dochází k prověřování poznatků a podnětů týkajících se jeho možné trestní odpovědnosti, může být tato okolnost subjektivně vnímána a pociťována negativně, nelze však objektivně dospět k závěru, že by takový postup vedl k porušení některého základního práva, a to ani za stěžovatelem tvrzené situace, kdy nejsou lhůty stanovené v § 159 trestního řádu dodrženy. Jedná se o případ, kdy porušení jednoduchého práva současně nevede k porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Lhůty stanovené ustanovením § 159 trestního řádu pro skončení prověřování možného spáchání trestného činu jsou adresovány především policejním orgánům, aby při vyšetřování trestné činnosti postupovaly pokud možno rychle a účinně.

Pokud jde o návrh stěžovatele, aby Ústavní soud přikázal výše uvedeným orgánům vydat některé z rozhodnutí předpokládaných v ustanoveních § 159a, 159b nebo § 160 trestního řádu ve lhůtě 3 dnů, jedná se o návrh, o němž není Ústavní soud příslušný rozhodovat, protože, jde-li o jiný zásah orgánu veřejné moci než pravomocné rozhodnutí, je Ústavní soud jen oprávněn, za předpokladu, že ústavní stížnost je důvodná, zakázat orgánu veřejné moci v pokračování zásahu do ústavně zaručeného práva nebo svobody a přikázat, aby, je-li to možné, obnovil stav před porušením. Nemůže však takovému orgánu ukládat jiné povinnosti nad rámec těchto oprávnění.

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost v části, v níž se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal orgánu Policie České republiky - Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, Rakovník, a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Kladně pokračovat v porušování jeho základních práv, podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný, ve zbývající části ji pak odmítl za přiměřené aplikace .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 7. listopadu 2012

Stanislav Balík

předseda senátu