Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3357/12

Ústavní soud rozhodl dne 11. října 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele M. K., zastoupeného JUDr. Jiřím Šídlem, advokátem se sídlem Horoměřice, Malá 967, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2012 sp. zn. a Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. června 2012 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných usnesení, kterými mu byl nařízen výkon trestu odnětí svobody ve výměře 15 měsíců, když takový trest byl původně podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Uvedl, že soud I. stupně o výkonu uvedeného trestu rozhodl proto, že ve zkušební době byl opět odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 12. 2011 sp. zn. , z čehož soud dovodil, že v době podmíněného odsouzení nežil řádným životem, dopustil se další trestné činnosti, a proto nejsou splněny zákonné podmínky pro ponechání podmíněně odloženého trestu v platnosti. Proti uvedenému rozhodnutí soudu I. stupně podal stížnost k Městskému soudu v Praze, který tuto zamítl. Vyslovil přesvědčení, že společenská nebezpečnost jeho jednání, pro něž byl odsouzen, je nízká a změnu podmíněného odsouzení na nepodmíněné tak považuje za nepřiměřenou. V návrhu neuvedl, v jakých právech se cítí napadenými rozhodnutími dotčen, právní zástupce v závěru podání poukázal "na zbytečné zatížení rozpočtu" výkonem trestu odnětí svobody a na možnost volby trestu jiného, např. peněžitého.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí bylo zjištěno, že Městský soud v Praze na základě stížnosti odsouzeného přezkoumal v souladu s § 147 odst. 1 trestního řádu napadené usnesení, jímž soud I. stupně rozhodl o výkonu trestu stěžovatele v trvání 15 měsíců (včetně způsobu jeho výkonu) původně podmíněně odloženého na zkušební dobu 4 let a opodstatněně ji zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí pak s poukazem na učiněná zjištění o další trestné činnosti odsouzeného důvodně konstatoval, že soud I. stupně svým postupem a rozhodnutím nepochybil - odsouzený možnost k prokázání své nápravy ve zkušební době nevyužil, když se v jejím počátku dopustil opět trestné činnosti, za kterou byl pravomocně odsouzen, a proto pro ponechání podmíněně odloženého trestu odnětí svobody zákonné podmínky nesplnil [§ 83 odst. 1 a 5, § 56 odst. 2 písm. b) trestního zákona]. V odůvodnění svého rozhodnutí se také vypořádal se vznesenou procesní námitkou týkající se postupu řízení - veřejného zasedání dne 15. 6. 2012 a obeslání právního zástupce k tomuto zasedání. Na vyčerpávající odůvodnění usnesení soudu II. stupně lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu