Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1195/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudkyně zpravodajky Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky CzechDate, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, zastoupené Mgr. Janem Mauricem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 1. 2012 č. j. 117 EC 3/2011-27, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení principu rovnosti před zákonem, a tím i porušení zásady právní jistoty, garantovaných Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zrušení výroku II. shora označeného rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové.

2. Jak se podává z ústavní stížnosti a připojených příloh, stěžovatelka se žalobou domáhala po vedlejším účastníku zaplacení částky 1.014,- Kč s příslušenstvím, jakožto částky představující jízdné a přirážku k němu. Přestože byla stěžovatelka ve věci zcela úspěšná, Okresní soud v Ostravě jí, jakožto postupníku pohledávky vůči vedlejšímu účastníku, rozsudkem ze dne 17. 1. 2012 č. j. 117 EC 3/2011-27 přiznal ve výroku II. nárok na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu 300,- Kč představující zaplacený soudní poplatek. K nákladovému výroku okresní soud uvedl, že ostatní stěžovatelkou uplatněné náklady s přihlédnutím k usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

nepovažoval za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, neboť zástupce stěžovatelky podal více takových typových žalob, jež se liší pouze osobními či časovými údaji.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyslovuje nesouhlas s výrokem II. rozsudku, kterým jí okresní soud určil náhradu nákladů řízení vůči vedlejšímu účastníku ve výši 300,- Kč namísto uplatněné částky 8.220,- Kč. Stěžovatelka má za to, že postupem obecného soudu byl porušen princip rovnosti před zákonem a s ním spojené zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí a právní jistoty, neboť v jiných skutkově a právně totožných věcech okresní soud stěžovatelce plně vyhověl i v této otázce. Libovůli v rozhodování stěžovatelka shledává ve skutečnosti, že okresní soud svůj výrok o náhradě nákladů řízení náležitě a řádně neodůvodnil, a odůvodnění svého rozhodnutí založil na odkazu na usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

bez jakéhokoli zkoumání konkrétních okolností její věci, jež v ústavní stížnosti podrobně popisuje a které dle jejího názoru dokládají účelnost nákladů vynaložených na zastoupení advokátem. S ohledem na shora uvedené stěžovatelka v závěru ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud napadený rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ve výroku II. zrušil.

II.

4. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu y a dospěl k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce zcela totožnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to např. v usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 5. 2012, usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 5. 2012, usnesení

sp. zn.

ze dne 9. 7. 2012 a dalších (všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž okresní soud k tomuto závěru dospěl, je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Od tohoto hodnocení nemá Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, proto na citovaná rozhodnutí pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.

6. Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu