Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2670/12

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Pavla Holländera a Ivany Janů - ze dne 17. října 2012

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti BDO Appraisal services - Znalecký ústav, s. r. o., se sídlem V Americe 114, 252 31 Všenory, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -563 ze dne 17. dubna 2012, jímž bylo v odvolacím řízení změněno usnesení soudu prvního stupně přiznávající stěžovatelce znalečné v jí účtované výši 35 008 Kč tak, že částka znalečného byla snížena na 15 397 Kč.

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -563 ze dne 17. dubna 2012 se zrušuje.

Odůvodnění

Stěžovatelka, která byla v řízení účastníků R. K. a M. K. o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ustanovena znalcem k podání znaleckého posudku, napadá s tvrzením porušení , , a d v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo usnesení Okresního soudu v Tachově sp. zn. ze dne 12. května 2011, přiznávající stěžovatelce znalečné v jí účtované výši celkem v částce 35 008 Kč, změněno tak, že se z důvodů tam uvedených stěžovatelce přiznává znalečné pouze v částce 15 397 Kč.

Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadá stěžovatelka ústavní stížností, v níž kromě konkrétních výhrad proti postupu odvolacího soudu při určení sníženého znalečného stěžovatelce - podle jejího názoru v rozporu s , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů - také tvrdí, že jí nebylo doručeno rozhodnutí soudu prvního stupně o stanovení znalečného a nebylo jí také doručeno odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí o znalečném, na základě kterého odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumával. Stěžovatelka se tak o vydání usnesení o znalečném i o odvolání žalobce dověděla až při doručení napadeného rozhodnutí krajského soudu, jímž odvolací soud, bez toho, že by stěžovatelce byla dána možnost se k odvolání vyjádřit, zásadním způsobem znalečné o více jak 50 % snížil. Z těchto a dalších v ústavní stížnosti rozvedených důvodů navrhla zrušení napadeného rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni jako účastník řízení ve vyjádření k obsahu ústavní stížnosti odkázal na své rozhodnutí.

R. K. a M. K., účastníci řízení před obecným soudem, se k obsahu ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a Ústavní soud s nimi proto jako s vedlejšími účastníky tohoto řízení nejednal.

Poté, co se seznámil s obsahem spisu Okresního soudu v Tachově sp. zn. , Ústavní soud posoudil stížnost jako důvodnou.

Zjistil sice z obsahu spisu, že stěžovatelce rozhodnutí soudu prvního stupně o určení znalečného doručeno bylo, jak o tom svědčí doklad o doručení na č. l. 520 spisu, nicméně odvolání žalobce do tohoto rozhodnutí již stěžovatelce, v řízení soudem ustanovenému znalci, jehož je třeba v souladu s právní teorií i praxí pro tento úsek řízení považovat za účastníka řízení, skutečně doručeno nebylo, a odvolací soud tedy napadeným usnesením rozhodl, aniž dal stěžovatelce možnost se k výhradám žalobce v odvolání uvedeným jakkoli vyjádřit. Právě toto zjištění je důvodem zásahu Ústavního soudu, který v tomto směru odkazuje na svou dosavadní judikaturu. Jde např. o nález

sp. zn.

ze dne 8. 4. 2010 (N 81/57 SbNU 85), v němž Ústavní soud mimo jiné vyjádřil názor, že ustanovení je nutno vykládat ústavně konformním způsobem tak, že v případě odvolání proti usnesení o náhradě nákladů řízení plyne povinnost doručovat odvolání přímo z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces [srov. dále nálezy

sp. zn.

ze dne 8. 7. 2008 (N 128/50 SbNU 125),

ze dne 2. 2. 2010 (N 18/56 SbNU 177)]. Jakkoli se zmiňovaný nález týkal rozhodování o nákladech řízení, je možno jeho závěry vztáhnout i na daný případ, neboť, jak již bylo shora uvedeno, je soudem ustanovený znalec v dané fázi rozhodování o znalečném účastníkem řízení, o jehož právech se v této části řízení rozhoduje. S odkazem na závěry uvedených rozhodnutí proto Ústavní soud podle ustanovení , o Ústavním soudu, stížnosti vyhověl a napadené rozhodnutí pro porušení práva na spravedlivý proces podle ustanovení citovaného zákona zrušil, aniž však zaujímal postoj k výhradám stěžovatelky k samotnému určení znalečného, neboť výklad a aplikace předpisu o stanovení znalečného je výhradně věcí obecných soudů. Ústavní soud takto rozhodl za souhlasu účastníků řízení bez nařízení ústního jednání ( ).