Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3132/12

Ústavní soud rozhodl dne 2. října 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, o ústavní stížnosti M. Š., zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Charvátova 11, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. ze dne 24. července 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá s tvrzením porušení práva na soudní ochranu (d) v záhlaví označené rozhodnutí soudu I. stupně.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti, bylo napadené usnesení vydáno v řízení o žalobě stěžovatele o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedených u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 ve výši 110 000,- Kč a 70 000,- Kč. V uvedeném řízení nebyla, ač to - dle tvrzení stěžovatele - dosavadní výsledky řízení umožňovaly, připuštěna změna žaloby stěžovatelem u jednání navržená. Rozšíření žaloby o úroky z prodlení ze zbývající žalované částky (po částečném zpětvzetí žaloby) navrhl stěžovatel jako reakci na do té doby nejednotnou rozhodovací soudní praxi ohledně úroků z prodlení v případě nemajetkové újmy, sjednocenou rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. dne 13. 4. 2011. Soud své rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby, jím pouze vyhlášené u jednání a zachycené v protokolu o něm, neodůvodnil, písemně nevyhotovil a stěžovateli nedoručil, kterýmžto postupem bylo dle stěžovatele, dovolávajícího se i judikatury Ústavního soudu, která nebyla respektována, porušeno jeho právo na soudní ochranu, neboť soud při nalézání práva porušil stanovený postup.

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah neshledal i při vědomí názorů, jež jsou obsaženy v judikatuře, jíž se stěžovatel dovolává. Stěžovatelem označená rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

,

,

,

se týkala částečně skutkově odlišných případů, kdy vesměs šlo o nepřipuštění změny žaloby - změny petitu ve věci samé; u jedné z nich -

sp. zn.

mohlo při nepřipuštění změny žaloby hrát roli promlčení práva. Ve věci posledně označené šlo o restituční nárok, kde, jak Ústavní soud uvedl, třeba postupovat zvláště citlivě; přitom v odůvodnění téhož nálezu při úvaze, zda nedodržením stanoveného postupu došlo k zásahu do ústavně zaručených práv, dal zároveň najevo, že ne každá nezákonnost porušení těchto práv zakládá a není tedy vždy důvodem k poskytnutí ochrany před Ústavním soudem. O takový stav se podle přesvědčení Ústavního soudu, jakkoliv ústavní stížnosti přisvědčuje v tom, že napadené usnesení odůvodněno být mělo, jedná v projednávané věci, kdy při neprodleném uplatnění žaloby na zaplacení příslušenství pohledávky bylo lze, z hlediska zachování příslušných zákonných lhůt, dosáhnout téhož jako změnou žaloby.

Z uvedených důvodů Ústavní soud, zdůrazňující zároveň svou roli a připomínající, že není soudem nadřízeným soudům obecným, v dané věci důvod pro svůj kasační nález v poměru k rozhodnutí soudu I. stupně, proti němuž není řádný opravný prostředek přípustný, neshledal a ústavní stížnost proto podle , o Ústavním soudu, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 2. října 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu