Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2970/12

Ústavní soud rozhodl dne 2. října 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele BISENC TRADING a. s., Praha-Jinonice, Do Polí 172/13, zastoupeného JUDr. Petrem Andrisem, advokátem se sídlem Praha 7, Strojnická 11, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2012 č. j. -339 a Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2011 č. j. -297, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v d. Uvedl, že u soudu I. stupně podal žalobu s návrhem na zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp. zn. , když v ní brojil proti jeho postupu a rozhodnutí, a dle jeho přesvědčení mu nebyla dána možnost věc projednat, nebyly provedeny jím navrhované důkazy týkající se existence, respektive neexistence půjček, které byly předmětem uvedeného řízení, nebyl zajištěn znalecký posudek o způsobech účtování ani důkaz o existenci a prokázání příčinných souvislostí mandátní smlouvy ze dne 15. 7. 2004, včetně dodatku k ní. Dále poukázal na to, že byl v rozhodčím řízení odsouzen k plnění, které je nemožné, respektive neodvolatelné - předmětné y, k jejichž vydání byl zavázán, nevlastní ani nedrží, tudíž je nemůže fyzicky vydat. Přes uvedené námitky soud I. stupně jeho žalobu zamítl, odvolací soud pak rozsudek potvrdil, když dle něj se soudy neřídily zákonem, jejich úvahy nemají oporu v provedeném dokazování a došlo tak k porušení y, ustanovení a také řádu exekučního.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Praze přezkoumal podle a násl. rozhodnutí soudu I. stupně a s poukazem na prvostupňovým soudem provedené a hodnocené důkazy opodstatněně rozsudek, kterým nebylo vyhověno žalobě na zrušení předmětného rozhodčího nálezu, potvrdil jako věcně správný. V odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobce (nyní stěžovatele), stejně jako Městský soud v Praze, který v rozsudku, jímž zamítl žalobu, obsáhle a vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč postup rozhodčího soudu byl shledán v souladu s , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a také s obsahem označené judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, vztahující se k pojmům a chápání základních principů rovnosti účastníků řízení. Nutno dodat, že z principu nezávislosti soudů ( y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Nebylo zjištěno, že by se v dané věci obecné soudy dostaly při své činnosti do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, a proto Ústavnímu soudu nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů jimi učiněné (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

a násl.).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 2. října 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu