Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3503/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické ve věci stěžovatelky GRATO spol. s r. o., Palackého 796/57a, Mariánské Lázně, právně zastoupené advokátkou Mgr. Ivanou Sládkovou, Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2012 sp. zn. a návrhu na zrušení ustanovení - 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 484/2000 a ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 12. 9. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení nákladového výroku výše citovaného rozsudku okresního soudu. Své podání spojila stěžovatelka s návrhem na zrušení části v záhlaví citovaných předpisů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Okresní soud v Ostravě v ústavní stížností napadeném rozsudku rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 2.230,- Kč.

Stěžovatelka s tímto postupem zásadně nesouhlasí, neboť musí platit náklady na tým svých zaměstnanců, příslušný software, nájemné a odbornou pomoc advokáta. Stěžovatelka musí platit soudní poplatek i v situaci, kdy je žalobní petit naprosto stejný a nemůže se spolehnout na to, že tento nutně vynaložený výdaj jí bude, jako vítězné straně, uhrazen. Příslušný okresní soud své rozhodnutí o výrazném snížení nákladů řízení nijak neodůvodnil. Ústavní stížností napadené usnesení dle stěžovatelky překročilo meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Nalézací soud posoudil náklady řízení jako neúčelně vynaložené, neboť v minulosti již mu byla přiznána jak žalovaná částka s příslušenstvím, tak i náhrada nákladů řízení. Stěžovatelka dále konstatuje, že není v její možnosti žalovat pohledávky najednou, neboť při správě 10.000 pohledávek vůči černým pasažérům, které vznikají a jsou žalovány postupně, nelze rozumně očekávat, že stěžovatelka bude vyčkávat, zda některé osobě vzniklo více pohledávek. Dle náhledu stěžovatelky došlo v předmětném případě k zásahu do jejího základního práva garantovaného d a stejně tak došlo k porušení ustanovení y. Stěžovatelka se domnívá, že obecné soudy rozhodují o nákladech řízení v bagatelních věcech nejednotně. Současný právní stav, vyvolaný nálezem Ústavního soudu

, přináší široký prostor pro uvážení jednotlivých soudců a tedy i nepředvídatelnost soudních rozhodnutí. Z toho důvodu se pak stěžovatelka domáhá zrušení částí výše citovaných právních předpisů.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se ústavní stížností zabýval, načež uzavřel, že na předmětný případ lze aplikovat závěry obsažené ve stěžovatelce známém nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012

sp. zn.

, a na který lze v podrobnostech odkázat.

Stran návrhu stěžovatelky na zrušení částí právního předpisu odkazuje Ústavní soud na svůj výše citovaný nález, případně na usnesení IV. senátu Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2012 sp. zn. 3477/12 (dostupném na http://nalus.usoud.cz).

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení . Návrh na zrušení ustanovení bodů 1. až 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. a na zrušení ustanovení odmítl dle ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu