Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2486/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti obchodní společnosti GEOSAN GROUP a.s., se sídlem v Kolíně III, U Nemocnice 430, 280 02, IČO: 25671464, zastoupené Dr. Mgr. Danielem Mališem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Longin Business Center, Na Rybníčku 1329/5, 120 00, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -346 ze dne 26. května 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Návrhem došlým dne 25. 8. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti shora citovanému rozhodnutí. Stěžovatelka v ní tvrdila, že Nejvyšší soud nesprávně rozhodl, když zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2009 č. j. -301.

2. V řízení před obecnými soudy (Krajským soudem v Ostravě jako soudem prvního stupně) je stále projednáván spor o zaplacení částky 171 841 127 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty v právní věci žalobkyně ALFA SYSTEM s. r. o., se sídlem v Dobříči čp. 2, Jinočanech, 252 25, IČO: 62581678, proti žalované Eiffage Construction Česká republika, s. r. o., se sídlem v Ostravě-Porubě, Francouzská 6167, 708 00, IČO: 15504158.

3. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. prosince 2008 č. j. -226 odkázav na ustanovení (dále jen "") připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalované vstoupila společnost GEOSAN GROUP a. s. byv přesvědčen, že v daném případě byly splněny předpoklady pro vstup stěžovatelky do řízení na místo žalované. K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Ostravě změnil tak, že návrh zamítl. Nejvyšší soud pak touto ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2009 č. j. -301 zrušil s poukazem na ustanovení , dospěv při tom k závěru, že dovolání bylo přípustné a důvodné, neboť Eiffage Construction Česká republika, s. r. o. měla subjektivní legitimaci k podání dovolání, protože "došlo-li podle hmotného práva k tvrzenému přechodu závazku, jenž je předmětem sporu, může další setrvání v řízení spojené s potřebou právního zastoupení a jeho financování pociťovat jako újmu." Při posouzení věci samé pak poukázal na ustálenou judikaturu (v podrobnostech se odkazuje na napadené rozhodnutí, str. 3).

II.

4. Ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Ústavní soud prostřednictvím sítě internet z veřejně přístupného informačního zdroje (http://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.jsp) zjistil, že řízení ve věci samé i nadále před obecnými soudy pokračuje a na 4. prosince 2012 je nařízeno jednání.

6. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")].

7. Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejích práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

8. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv či svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpala-li stěžovatelka před jejím podáním všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje. Jinými slovy, musí nastat situace, kdy se stěžovatelka nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem (viz ustanovení ).

9. Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu není splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" možnosti, které jsou obecně dány dosud probíhajícím řízením, resp. řízením, které má být vedeno na základě kasačního rozhodnutí. Z vyloženého principu subsidiarity ústavní stížnosti totiž plyne, že ústavní stížnost lze projednat teprve poté, co toto (další) stadium řízení bude skončeno. Ústavní stížnost ostatně nemůže pominout rozhodnutí o posledním opravném prostředku a zásadně proti němu musí (též) směřovat; v řízení, jež dosud probíhá, není splnění tohoto požadavku možné.

10. Podle ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Ústavní soud je přesvědčen, že v souzeném případě není s ústavní stížností spojen tak silný a významný veřejný zájem, jenž by ospravedlňoval neodmítnout nepřípustný návrh: opačný postup by měl sledovat zejména ten účel, aby řešení otázky ústavní stížností nastolené dopadlo na širší okruh případů se znaky patřičné obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním řízením; k takovému závěru však Ústavní soud nedošel. Podle ustanovení se umožňuje podat ústavní stížnost, pokud v řízení o posledním podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovatelce vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. To však stěžovatelka ani netvrdila a takový stav z listin nevyplývá.

11. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatelka podala ústavní stížnost v době, kdy řízení před obecnými soudy stále pokračuje. Za této situace je ústavní stížnost předčasná. Ústavní soud však dodává, že stěžovatelka má možnost, aby ústavní stížností případně napadla rozhodnutí ve věci samé (za podmínek stanovených ), jež bude v její věci teprve vydáno; lhůta jí zůstává díky ustanovení ve vymezené době zachována.

III.

12. Vzhledem k výše uvedenému byla ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, jako návrh nepřípustný, odmítnuta [ ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 2012

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj