Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 707/12

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. J. H., zastoupených JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem v Jičíně, Valdštejnovo nám. 76, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011 č. j. -223, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. -132, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. -123, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. -104 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. -108, spolu s návrhem na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznáním náhrady nákladů na zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces ( d, dále jen "Listina"), domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Pro skutkovou základnu je určující, že stěžovatelé podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. -132, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. -123, kterým byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná stěžovateli proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. -104 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. -108. Dovolacím soudem byli stěžovatelé vyzváni k odstranění vady a poučeni soudem, že projednání jejich dovolání brání nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Stěžovatelé však tuto vadu neodstranili, a proto Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zastavil.

Stěžovatelé považují povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení za protiústavní a navrhují, aby je Ústavní soud zrušil.

Ústavní soud musí nejprve zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho věcného projednání stanovené . V tomto směru se nejdříve zabýval otázkou projednatelnosti (přípustnosti) návrhu z pohledu ustanovení . Jedním z důvodů, pro který je ústavní stížnost nepřípustná, je okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Přitom pojem "vyčerpání" znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud opakovaně připomíná, že jedním z principů, na nichž je vybudována koncepce ústavního soudnictví, je princip subsidiarity, v souladu s níž lze zásah Ústavního soudu žádat pouze za podmínek stanovených (včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti). Je tedy na účastníku řízení, aby pečlivě zvažoval, jakým způsobem v souladu s hmotnými i procesními předpisy zamýšlí usilovat o ochranu svého práva. Tomu koresponduje, že jak v dovolacím řízení, tak v řízení o ústavní stížnosti je zakotvena zásada povinného zastoupení (advokátem).

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyčerpali všechny opravné prostředky, které jim zákon k jejich ochraně práva poskytuje, musí být návrh charakterizován jako nepřípustný.

Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle jako nepřípustný. Návrhy stěžovatelky na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů na zastoupení sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2012

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu