Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3107/12

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele J. L., zastoupeného JUDr. Erikem Orletem, advokátem se sídlem Olomouc, tř. Svobody 2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 25. dubna 2012 č. j. -231 a Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 11. 2011 č. j. -200, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v a d, jakož i v , 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že soud I. stupně zamítl jeho návrh na úpravu styku s nezletilou Petrou (jedná se o pseudonym) a svým výrokem mu styk s ní zakázal. Vyslovil přesvědčení, že tak soud učinil bez zjištění rozhodných okolností, dokonce za použití nepřípustných důkazních prostředků, neprovedl potřebné dokazování, které by odůvodňovalo posouzení jeho jednání k nezletilé jako pohlavní zneužívání. Také soud II. stupně, jenž rozsudek Okresního soudu v Olomouci potvrdil, vycházel ze zcela neúplných skutkových zjištění, neřídil se zásadami spravedlivého procesu, přihlížel k nepravomocnému rozhodnutí ve věci sp. zn. , ve které rozsudek o jeho vině zločinem pohlavního zneužití byl zrušen. Zákaz styku s nezletilou nepovažuje za učiněný v jejím zájmu - mezi ním a dcerou byl a je hezký vztah. Pokud soudy vycházely z obsahu znaleckého sexuologického vyšetření a posudku, pak jeho závěry nemá za správné i když, jak sám uznal jako své pochybení, se v průběhu vyšetření nechoval správně, bral je jako žert.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s a opodstatněně jeho rozhodnutí opírající se o provedené a hodnocené důkazy, jakož i o výklad zákona o rodině potvrdil, když v odůvodnění rozsudku se také vypořádal se všemi námitkami stěžovatele. Nutno dodat, že přes nepravomocné rozhodnutí o vině otce, obžalovaného podle , 2 , sama skutečnost, že je stěžovatel podezřelý ze zločinu pohlavního zneužití nezletilé dcery zdůvodňuje v dané věci závěr, že stávající zákaz styku otce s nezletilou je nutný v jejím zájmu a nepochybně je také v souladu s věta druhá d, zaručujícím zvláštní ochranu dětí a mladistvých.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu