Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3157/12

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky J. T., zastoupené Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. května 2012 č. j. -458, rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 28. dubna 2011 č. j. -424 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 8. července 2010 č. j. -383, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení citovaných rozhodnutí s tím, že dle jejího přesvědčení došlo jimi k zásahu do práv, zakotvených v , , a d a také v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedla, že jako oprávněná z exekuce vedené proti povinnému LIKO TRADING, a. s. nesouhlasí s tím, že soud na návrh žalobce MALITAS s. r. o. vyloučil z výkonu rozhodnutí movité věci vymezené v žalobě (a popsané ve výroku rozhodnutí Krajského soudu v Brně), když dospěl k závěru, že se jedná o věci náležející žalobci a nemohou tedy být zahrnuty do nařízeného výkonu rozhodnutí proti společnosti LIKO TRADING. Poukázala na okolnosti, za kterých bylo předmětné výrobní zařízení (vyloučené soudy z výkonu rozhodnutí) dodáno povinné firmě a za jakých pak mělo dojít k prodeji téhož zařízení žalobci, tj. společnosti MALITAS prodávajícím B. S., zastupujícím firmu z Rakouska, která podle ní již nemohla být vlastníkem. Poněvadž se soudy I. a II. stupně řádně nezabývaly otázkou údajných smluv a jejich platností dle právního řádu, který na ně dopadá, nezabývaly se jejími výhradami k tvrzené existenci smluv a k jejich obsahu, nevypořádaly se ani s výpověďmi svědků vztahujícími se k jednání o prodeji výrobního zařízení, řadu důkazů, kterých se domáhala, pak neprovedly, podala proti rozsudku Krajského soudu v Brně i dovolání, které bylo odmítnuto.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, ačkoliv odmítl dovolání žalované (nyní stěžovatelky) pro jeho nepřípustnost, ve svém usnesení vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč její námitky nepokládá za důvodné a proč má právní závěry odvolacího soudu, shodné se závěry soudu I. stupně, za správné. Nutno dodat, že soud II. stupně, který odvoláním napadený rozsudek Okresního soudu ve Zlíně o vyloučení označené věci z výkonu rozhodnutí důvodně potvrdil (upravil pouze formulaci příslušného výroku), obsáhle s poukazem na soudem I. stupně učiněná skutková zjištění, na ustanovení a zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním ( ), na obsah § 409 odst. 1, 2, § 443 odst. 1 a § 445 obchodního zákoníku, na čl. 58 odst. 1 Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží č. 160/1991 Sb., se vypořádal s odvolacími námitkami žalované a poněvadž rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, lze v dalším na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu